Zdravím vás, přátelé, v den, kdy Česká republika po 4 letech oslavila demokracii a současně vás vítám do nové éry české politiky.
Je to tak, protože dnešním dnem podle mého názoru nenávistná antibabiš politika utrpěla porážku a byť se ještě určitě bude pokoušet hlásit o slovo, voliči rozhodli a podle mého názoru končí.
Teď si asi říkáte, že jsem fanoušek Andreje Babiše, ale kdo mě trochu zná jako autora, tak ví, že tohle je poprvé, kdy zveřejňuju svůj politický postoj a záměrně to dělám až po volbách.
Za posledních nejméně 8 let jsme všichni byli svědky obrovské kampaně nenávisti proti člověku. Ti, kteří se honosili slovy jako pravda, láska, hodnoty a ideály, byli současně těmi, kteří ukazovali nejvíce zášti a zloby.
Zažili jsme časy, kdy začala být nenávist tak silná, že sloužila jako obhajoba pro jakékoli politické útoky, za každou cenu a bez ohledu na pravdu, ideály nebo dokonce osudy lidí.
Svět si prošel covidem, inflační krizí a stále si procházíme epidemií strachu, která je k nám šířena z východu. Fialova vláda část těchto hrozeb přečkala, pomohla Ukrajině v nejtěžších časech, narovnala podmínky pro kryptoinvestory a má tak své zásluhy, za které si zaslouží smířlivý odchod.
Nicméně to byla vláda, která vyrostla na obrovské vlně nenávisti, zášti a přiznejme si, že i pořádné dávce lží. Antibabiš je symbol. Značí, že vše je povoleno a nic není svaté, pokud jde o kroky proti tomu, koho nenávidíme.
Viděli jsme antibabiše jít přes mrtvoly za covidu. Namísto snahy o pomoc házel klacky pod nohy a plival na snahu vlády zachraňovat životy. Antibabiš si připsal zásluhy za cokoli, své chyby nepřipouštěl a slovo sebereflexe neznal.
Antibabiš útočil, zesměšňoval a probouzel nízké pudy, jako je závist a pocit nadřazenosti. Nosil masku lásky. Praporem slušné politiky mával urputněji, než naši falešní vlastenci na náměstích mávali českou vlajkou s pusou plnou proruských hesel.
To vše působilo bolest, kterou už pocítili i ti, kteří obvykle politiku ignorují a k volbám nechodí. I díky tomu byl antibabiš poražen. Lidé mimochodem také řekli stačilo hnutí Stačilo!
Díky své aktivaci těsně před svými pravděpodobně posledními sněmovními volbami antibabiš dokázal způsobit Česku poslední škodu tím, že pravděpodobně nebude možné sestavit vládu bez podpory SPD, které otevřeně viní Ukrajince z našich problémů.
Závěrem je potřeba říct, že nyní přišel čas být fér. Šikana skončila, ani ten Babiš v politice věčně nebude a teď je čas, kdy se každý může zamyslet sám nad sebou.
Život je změna a život jde dál a jak řekla Babička Marušce: „Kdo všechno ví, už se o nic nezajímá.”
-Kytka
Pokud nazývat veřejně a piliticky činného člověka stíhaného soudy zločinec, pokud nazývat člověka neopávněně získajícího dotaci dotační podvodník, pokud nazývat člověka zneužívající pro tuto akci vlastní děti zavrženéhodný rodič, pokud nazývat majitele potravinářského koncernu čerpajícího příspěvky od daňových poplatníků českých a evropských a aspirujícího na premiéra země kozel zahradníkem, pokud nazývat člověka, který se v krizové zdravotní situaci rozhoduje podle veřejného mínění chaotikem, pokud nazývat člověka, který zaplaví zemi miliardami peněz a pak se diví epochální inflaci finančním diletantem znamená být antibabiš. pak jsem také ANTIBABIŠ
Antibabiš je symbol politicky motivované nenávisti, není to jednotlivec a neznamená to, že je kdokoli z nás bez chyb, nebo že by tím ztrácelo význam kohokoli věcně kritizovat. Takže ne, nazývat stíhaného údajného dotačního podvodníka zločincem neznamená být antibabiš, jen to znamená být samozvaným soudcem a tak trochu pokrytcem, pokud stejným metrem neměříš všem politikům.
Měřit všem politikům stejně dokáže jen bůh, protože ten je na straně všech a zároveň nikomu nenadržuje. Já jsem člověk, který preferuje ty kteří mu jsou povahově, názory na společnost a tolerancí k chybám podobní. Pro mě je babiš symbolem korupce a novodobé šlechty. To jsou chyby které nedokážu přejít bez vlastního, mého soukromého soudu.
Jsem soudce, který kdysi věřil, že tento pán vstupuje do politiky z úmyslem očistit společnost od devadesátkových korupčních excesů a nasměrovat ji k zásadovějšímu fungování. Pak přišlo Čapí hnizdo, Kalouskovy dluhopisy, Pandora Papers, zámky na Loiře, historie vzniku Agrofertu a došlo mi, že jsem opět naletěl, že tento pán jehož názor na svět se utvářel v době komunismu na ministerstvu zahraničního obchodu tento úvodní printing nikdy nepřekonal a není schopen posunout společnost k otevřenému dialogu, ani lidem poskytnout důvěru ve vlastní stát.
Já jsem na rozdíl od tebe Babišovi nevěřil, když přicházel, a stále si nemyslím, že je svatý. Nicméně všechny ty lži a ta nenávist šířená ze strany lidí, kteří nejsou o nic lepší, ale hrají si na svaté a slušné, už byla prostě moc a leckomu se z toho zvedal žaludek. Lidi rozhodli, antibabiš právem prohrál a já jsem to pojmenoval. Nic víc nic míň. (Stále zůstává ostrá politická konkurence, jen si myslím, že hlavní propagátoři antibabiše buď změní svoji rétoriku, nebo je jejich vlastní strany odkloní na vedlejší kolej…)