Norské úřady tvrdí, že ruští hackeři jsou zodpovědní za sabotáž přehrady v Norsku z dubna tohoto roku. Severská země vyrábí většinu elektrické energie prostřednictvím vodních elektráren.
Oslo poprvé oficiálně připsalo kybernetický útok svému sousedovi. Podle nich měli ruští hackeři 7. dubna převzít kontrolu nad přehradou v Bremangeru v západním Norsku.
Hackeři z Ruska údajně ihned otevřeli stavidlo, což způsobilo, že po dobu následujících čtyř hodin vypouštěli vodu rychlostí 500 litrů za sekundu, než byl útok odhalen a zastaven.
„V uplynulém roce jsme byli svědky změny v aktivitě proruských kybernetických aktérů,“ uvedla s odkazem na tento i další potenciální útoky Beate Gangaas, šéfka norské bezpečnostní policejní agentury PST.
Cílem tohoto typu operace je ovlivnit a vyvolat strach a chaos mezi širokou veřejností. Náš ruský soused se stal nebezpečnějším, varovala.
Během incidentu unikly miliony litrů vody, ale nebyl nikdo zraněn. Důsledky však mohly být horší, kdyby se nepodařilo poměrně rychle útok zastavit. Podle Gangaas je cílem Ruska v podobných útocích pokus o zastrašení obyvatelstva.
Celkově se útok obešel bez vážnějších škod a poukázal na problém elementárních bezpečnostních opatření a na hrozbu podobných útoků ze strany Ruska. Norské úřady pak vydaly doporučení pro provozovatele těchto zařízení, které zahrnují používání silných hesel, pravidelné aktualizace softwaru a oddělení řídicích systémů od internetu.
Moskva popřela obvinění ze sabotáže na území Norska, které je členským státem NATO. Před hrozbou ruských hackerů pro západní země varoval již v minulém roce šéf britské tajné služby (MI6) Richard Moore, který uvedl:
Nedávno jsme odhalili ohromující bezohlednou kampaň ruských sabotáží v Evropě, a to i přesto, že se Putin a jeho pomocníci uchylují k chřestění jadernými zbraněmi, aby zasévali strach z důsledků pomoci Ukrajině a zpochybnili odhodlání Západu v tomto ohledu.
Mezitím se americký prezident opět setkal s Putinem, Zelenským a evropskými lídry a uvedl, že mír je na dosah. Prezident Petr Pavel naopak vyzval k opatrnosti v očekáváních a zdůraznil, že Rusko musí zůstat pod silnými a koordinovanými sankcemi ze strany USA a Evropy, aby se zabránilo zpoždění v dosažení míru.
Koordinované sankce mezi Evropou a Spojenými státy mohou podle prezidenta České republiky znamenat šanci, že Putin nebude vyjednávání protahovat.
Pokud by měly být sankce brzo uvolněny, tak vlastně nebude vystaveno žádnému tlaku a válka může pokračovat ještě několik měsíců, dodal Pavel.
Trumpovy kryptoměnové podniky vynesly za 3 roky téměř 2,4 miliardy dolarů
