Na počátku bylo slovo, tvrdí jedna prastará kniha. Platí tedy, že je to naše mysl, co vytváří okolí, nebo je to právě prostředí, které formuje slova a myšlenky lidí? Je pravda, že se lze propracovat myšlením k bohatství?

Myšlením k bohatství

Pokud je mi známo, tak veškerá literatura zaměřená na toto téma směřuje k bohatství jednotlivce. Proto se chci na téma myšlením k bohatství podívat z pohledu celé společnosti. Jen pro vyváženost.

Zdroje

Již na první pohled mi tato myšlenka dává smysl. Přinejmenším je díky myšlení možné zdroje, které máme, efektivněji distribuovat mezi lidi, přestat plýtvat, přestat generovat ztráty potravin, snížit množství odpadu, a podobně.

Z pohledu celé společnosti přináší myšlení některých jednotlivců a skupin pokrok a nové technologie pro všechny. Pokud se však budeme bavit o penězích a jejich ekvivalentech v podobě zlata, stříbra, půdy či jiných vzácných věcí, jejich množství je vždy limitované a v případě inflačních peněz lze snadno navýšit jen jejich počet, ale stěží celkovou hodnotu. Jak tedy dojít myšlením k bohatství?

Když se budeme bavit o bohatství individuálním, předpokladem je, že zdravější a jasnější myšlení v kombinaci s novými pohledy a nápady přinese dotyčnému bohatství buď přímo, nebo bude alespoň otevřenější a vnímavější k případným příležitostem a osudovým nabídkám. Na úrovni celé společnosti je věc trochu složitější, protože zdroje jsou již k dispozici a zdánlivě tak už není čeho dosahovat.

Využití zdrojů

Myšlením k bohatství je předpoklad, že jednotlivec může díky zvýšení mentální kapacity získat lepší životní styl, nebo finanční svobodu. Společnost může dosáhnout zlepšení situace při relativně fixních zdrojích pouze prostřednictvím vytváření efektivních metod pro jejich využití. Zde bychom mohli najít příležitost, pokud se více zaměříme na ekonomiku jako na hospodářství – na které můžeme pohlížet coby optimální hospodaření se zdroji.

Součástí ekonomických teorií je, že neviditelná ruka trhu dává věci do rovnováhy. Rovnováha je přitom někdy chápána také jako optimální stav, který je však sám často neviditelný, resp. nevídaný. Stejně nevídané může být efektivní zacházení se zdroji z pozice úředníka, pokud jsou pro něj miliardy jen jedničky a nuly a státní dluh používá jako prostředek, jak uměle zvyšovat výrobu. Skutečně se ukazuje, že takový přístup k efektivitě nevede, vyrábí se méně kvalitní výrobky a zvyšuje se plýtvání, zatímco tvorba většího množství dluhových peněz ve skutečnosti zdražuje výrobky i zdroje, čímž neguje onen umělý růst.

To mě vede k přesvědčení, že jsme svědky špatného zacházení se zdroji, který plyne z nesprávného pochopení situace. Dokonce i makroekonomie příliš neřeší hospodaření a hledání efektivnějších způsobů v oblasti využití zdrojů. Mnohem větší důraz z nějakého důvodu klademe na růst ekonomiky, ten je však mnohdy úměrný inflaci a jeho celospolečnesky pozitivní důsledky jsou diskutabilní a blednou v porovnání s možnostmi, které nabízí transparentní a promyšlené zacházení se společnými zdroji.

Závěr

Mnoho lidí věří, že je možné se myšlením dopracovat k bohatství. Pokusil jsem se tedy objasnit, zda tato premisa platí i z hlediska celé společnosti. Byť jsem při bližším soustředění na věc narazil na to, že se nevyhnu hodnocení aktuální situace a zpochybňování některých využívaných metod, domnívám se, že předpoklad myšlením k bohatství platí.

Nemůžeme sice příliš navýšit zdroje, které jsou nám k dispozici, ale můžeme lépe promyslet to, jak s nimi naložíme a dokážeme také hledat metody, jak využít zdroje, které jsme dosud využít neuměli. Řeč může být také o efektivním přerozdělování zdrojů a kromě toho také máme příležitost v podobě nalezené cesty, jak zefektivnit státní aparát a zlepšit úroveň a důstojnost služeb, které poskytuje. Můžeme také šetrněji zacházet s životním prostředím, bez kterého o bohatství nemůže být vůbec řeč, a s okolním životem, což zase může být zdrojem našich vlastních nehmotných forem bohatství. Tolik tedy k prostředkům vyspělé společnosti, která myšlením zvyšuje své bohatství a životní úroveň.

Proč někdo hodluje tak, že nikdy neprodá svůj Bitcoin?

Altcoin s malou kapitalizací, který je podle Coin Bureau jedním z nejslibnějších projektů roku 2021: Seriál TNT

Historicky červený březen by mohl zvrátit zelený “buy the dip” signál, který zablikal poprvé za 5 měsíců

Kytka

Kytka je zakladatel českého hodlerského webu. Od března 2019 do března 2026 působil jako šéfradaktor Kryptohodlera a navázal tak na své dřívější zkušenosti z Kryptomagazínu.

Zajímá ho dění kolem Bitcoinu a digitálních aktiv, finanční trhy, technologie, politika a legislativa. Věnuje se analýzám (včetně on-chain dat), trendům v odvětví, přijetí kryptoměn, osvětě v online bezpečnosti a vlivu nových technologií na správu bohatství. Je také autorem konceptu odpočinkových článků.

Kytka na konci března 2026 odchází z Hodlera a nemá tak vliv na jeho pozdější obsah.

The post appeared first on KryptoHodler.cz - Český hodlerský web.

V naší společnosti, a v kryptokomunitě mám tento dojem obzvlášť, se tak nějak rozšířila snaha bojovat proti lidem, kteří mají jiný názor. Jak si zvyknout možná není úplně přesně řečeno, zkuste si přečíst tento článek a pak se můžete pokusit respektovat názory druhých, nebo spíš to, že na svůj názor mají také právo, stejně jako vy sami.

Jak se vyrovnat s tím, že má někdo jiný názor?

Začněte tím, že přestanete na každém svém názoru stavět svět. Nic se nestane, když se ukáže, že jste se v něčem mýlili. Nikomu není třeba něco dokazovat nebo se tvářit neomylně. Ba naopak, stát si zarytě za svým i poté, kdy se ukáže, že to tak není, vyvolá v očích okolí pozdvižené obočí a pobavení spíše, než upřímné přiznání omylu.

Tím to však nekončí. Cesta za vyrovnaným postojem jen začíná.

Vyvolává ve vás osobní nesympatie či dokonce hněv jen to, že si někdo myslí něco jiného? Tyhle pocity byste neměli příliš živit. Pokud možno se jich zbavte, nic dobrého nepřinesou. Je to nepochopení diskuze a svobody a myslím, že v naší společnosti tento omyl vytváří již školy. Je snad třeba nějak vědecky dokazovat či obhajovat, že jsme se jako děti na základních i středních školách učili, že o pravdě se nediskutuje.

Mlč a poslouchej!

Není snad tohle principem našich škol? Děti přicházejí přirozeně zvídavé a odcházejí mnohdy s cynickým odporem ke hledání pravdy i k učení jako takovému. Zvykli jsme si, že jakmile se jednou řekne jak to je, již se na tom nedá nic měnit. A co je horší, naučili jsme se dokonce útočit na ty, kteří mají jiný názor. V mládí nás zahltili učivem k zapamatování, až jsme se z toho málem odnaučili myslet, natož tak ještě komunikovat.

Proč máme pocit, že náš názor nějak ztrácí, když na světě pobíhá někdo, kdo si myslí úplně něco jiného?

Když například zastáváme názor, že by bylo dobré, kdybychom si například koupili Bitcoin. Když se to řekne jak to je, zní to až komicky, ale představte si, že jsou lidé, kteří by vám rovnou přišli sdělit, že jste idiot. Přitom s trochou zamyšlení a rozvahy lze přece konstatovat, že si každý může investovat do čeho chce a je to jen jeho věc.

Jiný příklad – někdo si myslí, že Bitcoin je ideální kryptoměna a nic jiného v jeho očích nemá význam. No na druhou stranu jsou tu i lidé, kteří si to nemyslí. Někteří dokonce zastávají zcela opačný názor a věří, že právě altcoiny nabízejí to, co Bitcoin postrádá. Když se tyto skupiny střetnou, mohly by si prostě říct, že na věc mají jiný názor a připustit, že je to vlastně dobře, protože díky tomu, že funguje obojí, má každý možnost si svobodně zvolit, čemu bude věnovat svou pozornost, energii a čas.

Bohužel to tak mnohdy není

Lidé mají možná pocit, že si zaslouží také “mít pravdu”. Máme z nějakého důvodu pocit, že právě tohle je potřeba. Proč vlastně chceme dokazovat svoji důležitost? Proč máme pocit, že náš názor nějak ztrácí, když na světě pobíhá někdo, kdo si myslí úplně něco jiného? Je to náš kolektivní mindrák, nebo se mi to jenom zdá? Kde se v nás bere ta touha, svým rozhodnutím vymezovat realitu? Proč tak moc chceme, aby náš názor byl pravda, kterou ostatní musí přijmout?

Každý má právo na svůj názor

To platí, pokud také ostatním toto právo uznáte. Pokud chcete, aby vás ostatní respektovali, muste také respektovat ostatní. Nejde si pyšně mlít své a divit se, že si vás okolí neváží. Věřím, že je možné vycházet s lidma, kteří si o mnoha věcech myslí úplně něco jiného. Je možné o tom diskutovat, je možné se jim to pokusit vyvrátit. Co však přípustné není, je rovnou lidi s jiným názorem považovat za idioty, nebo se dokonce násilím dožadovat toho, aby také přijali váš názor.

Závěr

Nepsal bych o tom, kdybych přesně na tuto věc nenarážel dnes a denně. Opravdu je mezi námi hodně lidí, kteří vyloženě útočí na ty, kteří si myslí něco jiného. Nemusíte se mnou souhlasit, ale já věřím, že takový postoj není správný. V každém případě však zřejmě platí, že kdo nerespektuje ostatní, ten si sám respekt nezaslouží.

I tohle uvědomění může být součástí osobního bohatství. Není nutné mít pořád pravdu a každému to cpát. Asi proto se říká, že moudřejší ustoupí. Je totiž v pořádku, když si někdo myslí něco jiného a jen dokud platí, že se účastníci diskuze nesnaží navzájem napadat, tak má debata smysl. A jindy je prostě lepší nechat to být a jít si po svém.

Odebírejte nové články kliknutím na zvoneček a budete mít stálý přehled. Nebo nás sledujte na Facebooku, Steemitu, Twitteru a přidejte se do naší diskuzní free HODL skupiny.

Co dále?

Nová komunita pro hodlery na Steemitu – přidáte se? [KryptoHodler]

Kytka

Kytka je zakladatel českého hodlerského webu. Od března 2019 do března 2026 působil jako šéfradaktor Kryptohodlera a navázal tak na své dřívější zkušenosti z Kryptomagazínu.

Zajímá ho dění kolem Bitcoinu a digitálních aktiv, finanční trhy, technologie, politika a legislativa. Věnuje se analýzám (včetně on-chain dat), trendům v odvětví, přijetí kryptoměn, osvětě v online bezpečnosti a vlivu nových technologií na správu bohatství. Je také autorem konceptu odpočinkových článků.

Kytka na konci března 2026 odchází z Hodlera a nemá tak vliv na jeho pozdější obsah.

The post appeared first on KryptoHodler.cz - Český hodlerský web.

Milí čtenáři, opět si po čase společně oddechneme od kryptoměn, novinek, aktualit, grafů a všecho ostatního, co na Hodlerovi denně řešíme. V tomto článku vás ubezpečíme, že peníze by měly být vždy až na tom druhém nejvyšším místě.

Peníze (ne)jsou všechno

Peníze jsou všude přítomné. Jakmile začnete na svět nahlížet skrze kalkulačku, uvidíte je všude. Téměř vše má svoji cenu a buď si to někdo koupil, nebo teprve koupí. Často pak platí obojí. Dokonce i čas většiny z nás, a tedy náš život, může být na prodej. Prodává se voda a modleme se, aby se jednou nezačal prodávat také vzduch.

Můžeme žít, pokud zaplatíme daně a pojištění, jinak je naše holá existence ve státě vlastně ilegální a pokud nezaplatíme, můžeme jít do vězení. Vždy to tak nebylo, ale teď už ano a musíme se s tím naučit žít, pokud nechceme utéct do lesa, kterého už bohužel taky moc nezbylo, protože byl z velké části již zpeněžen, nebo musel ustoupit, aby se dalo zpeněžit něco jiného.

Peníze potřebujeme k životu v civilizaci, kde se stal středem zájmu obchod. Nemá cenu s tím bojovat, ba naopak, díky penězům se věci mohou také zlepšovat. Peníze jsou, podobně jako technologie, nástrojem v ruce člověka, která rozhoduje, zda budou využity správně nebo jinak.

Na druhém místě

Osobně se domnívám, že zaujmout odmítavý postoj k penězům je to nejhorší, co pro sebe můžete v této souvislosti udělat. Na druhou stranu, hodně lidí se prostě smíří s tím, že jejich život je až do důchodu podřízen vydělávání peněz. S rostoucím technologickým pokrokem by to však nemusela být pravda.

„Lidé by mohli chodit do práce třeba na 3 dny v týdnu po 4 hodinách,” zaznělo v nedávné diskuzi Jacka Ma a Elona Muska. Tuto budoucnost si mnoho z nás nepřipouští, protože jsou až příliš v zajetí normálnosti. Není normální nechodit do práce a být doma, ale je normální pracovat denně mnoho hodin a přijít tak o nesmírně velkou část života, často i o dobré vztahy s vlastní rodinou či o zdraví.

Důvodem, proč uvádím, že peníze jsou na druhém místě, je, že nikdy nesmí být na tom prvním, ale také né níže, než na druhém. Proč? První místo má všechno to, co je vlastně k nezaplacení. Ať už jsou to pro vás vaše děti, nebo východ slunce. Může to být obyčejná ranní káva, čistý vzduch a voda. Může to být naše planeta, nebo i vnitřní pocit štěstí a radosti.

Existuje mnoho věcí, které společně patří na toto první místo a osobně věřím, že to nemůže být jinak, než že sem patří také váš život. A abyste mohli žít, tedy vůbec vlastnit svůj život, v této době a společnosti, potřebujete peníze. Proto zároveň nemůžou být níže, než hned na tom druhém místě. Potřebujete je, abyste zároveň mohli mít více z vlastního života. Potřebujete je dokonce i k tomu, abyste vůbec přežili.

Rovnováha

I proto se určitým smyslem života stává hledání rovnováhy. Je to také o tom, aby peníze nikdy nebyly příliš vysoko ani nízko ve vašem žebříčku hodnot. Když jsou moc nízko, budete se trápit jejich nedostatkem. Pravděpodobně budete naštvaní na celou společnost a přát si její konec. Když to naopak přeženete, zapomenete na to, co by mělo být na prvním místě a peníze vám nepřinesou vytoužené štěstí.

Závěr

Dejte mi vědět do komentářů, zda vás toto téma zaujalo a dává vám to smysl. Peníze můžeme vidět všude a ať už si říká kdo chce co chce, každý z nás je rád, když je má, aby si mohl koupit něco krásného. Peníze na správném místě mohou darovat štěstí a pomoc. Lidé je potřebují a není moudré je odmítat. Na druhou stranu bychom měli mít na paměti, že vždy patří až na to druhé místo.

-Kytka (fb stránka; decentralizované platformy: Steemit, Publish0x)

KryptoHodler.cz je nezávislý český web pro komunitu nadšenců a dlouhodobých investorů do kryptoměn. Zapni si zvoneček, sleduj nás na Facebooku a přidej se do naší free HODL skupiny. Získáš tak info o každém novém článku a řadu dalších užitečných odkazů a informací, které ti pomohou ve tvém úsilí.

Kytka

Kytka je zakladatel českého hodlerského webu. Od března 2019 do března 2026 působil jako šéfradaktor Kryptohodlera a navázal tak na své dřívější zkušenosti z Kryptomagazínu.

Zajímá ho dění kolem Bitcoinu a digitálních aktiv, finanční trhy, technologie, politika a legislativa. Věnuje se analýzám (včetně on-chain dat), trendům v odvětví, přijetí kryptoměn, osvětě v online bezpečnosti a vlivu nových technologií na správu bohatství. Je také autorem konceptu odpočinkových článků.

Kytka na konci března 2026 odchází z Hodlera a nemá tak vliv na jeho pozdější obsah.

The post appeared first on KryptoHodler.cz - Český hodlerský web.