Kryptoměnové daně v ČR pod tlakem EU: Brusel žádá masivní sběr dat o investorech

Evropská komise (EK) posílá České republice a dalším 11 členským státům formální výzvu k okamžitému zpřísnění pravidel pro daňové hlášení u digitálních aktiv. Unijním orgánům se nelíbí pomalé zavádění směrnic o daňové transparentnosti a automatické výměně informací o kryptoaktivech.

Česko má nyní dva měsíce na to, aby na výzvu, jakmile bude doručena, reagovalo a přizpůsobilo svou legislativu požadavkům Bruselu. V opačném případě může Komise vydat odůvodněné stanovisko, což je další krok v řízení o porušení unijních předpisů.

Tato výzva přichází v době, kdy v Česku plně funguje zákon o digitalizaci finančního trhu (č. 32/2025 Sb.), který kryptoměny daňově zrovnoprávnil s cennými papíry. Tuzemští investoři těží z tříletého časového testu a osvobození příjmů do 40 milionů korun ročně při dodržení této lhůty.

Evropská komise však hodlá prosadit vyšší dohled nad výběrem daní bez ohledu na lokální rozumný rámec kryptoměnové daně z příjmů. Cílem je jednotný boj proti daňovým únikům a podvodům skrze povinný reporting, v jehož rámci budou muset burzy automaticky hlásit transakce klientů finančním úřadům.

Směrnice vyžaduje, aby poskytovatelé služeb v oblasti kryptoaktiv (CASP) poskytovali detailní údaje o uživatelích a jejich ziscích. Evropská unie tak směřuje k jednotnému dohledu, který finančním úřadům zajistí dokonalý přehled o pohybech kapitálu na celém unijním území.

Kromě Česka čelí tlaku na vyšší dohled nad výběrem kryptoměnových daní také 11 dalších evropských zemí. Patří k nim Polsko, Lucembursko, Nizozemsko, Belgie, Estonsko, Bulharsko, Řecko, Malta, Španělsko, Kypr a Portugalsko.

Komise trvá na tom, aby sběr dat začal co nejdříve. Pro české investory to přinese především ztrátu soukromí a potenciálně vyšší byrokratickou zátěž. Finanční úřady získají díky automatickému reportingu přímý nástroj k okamžité kontrole aktivit.

Další: