Vývojáři chtějí zmrazit Satoshiho bitcoiny. Důvodem je kvantová hrozba

Cypherpunk Jameson Lopp a pět dalších spoluautorů zabývajících se kvantovou bezpečností navrhli zmrazení mincí na bitcoinové síti, které jsou zranitelné vůči kvantovým počítačům. Týkalo by se to i peněženky samotného Satoshiho Nakamota v odhadované hodnotě 74 miliard dolarů. Cílem je zabránit masivním krádežím ve chvíli, kdy budou kvantové počítače běžně dostupné.

Tento krok je druhou částí třístupňového návrhu s označením BIP-361, který se nazývá „Postkvantová migrace a ukončení podpory starých podpisů“. Návrh byl v úterý zveřejněn jako koncept na platformě GitHub.

Protokol reaguje na obrovské riziko pro síť v podobě potenciálního využití kvantových počítačů k ukradení zhruba 1,7 milionu BTC. Tyto mince jsou uzamčené na starých P2PK adresách, které nejsou odolné vůči kvantovým útokům.

Pokud by se tyto staré bitcoiny dostaly do nesprávných rukou, mohlo by to výrazně podkopat hodnotu celé sítě. Jameson Lopp nicméně ve středu uvedl, že návrh BIP-361 zatím není připraven k přijetí.

„Spíše jde o hrubý náčrt toho, jak bychom mohli řešit hrozící šok z masivní nabídky v oběhu, pokud kvantové počítání pokročí do bodu, kdy se síť shodne na přidání postkvantového schématu podpisů,“ vysvětlil. Očekává, že různé aspekty BIP-361 se budou v průběhu let dále vyvíjet v závislosti na novém výzkumu v této oblasti.

Tři fáze kvantové bezpečnosti

Návrh BIP-361 staví na předchozím dokumentu BIP-360 z letošního února, který navrhoval soft fork pro nový typ výstupu zvaný pay-to-Merkle-root (P2MR). Ten funguje podobně jako stávající bitcoinové adresy Taproot (P2TR), ale je u něj odstraněna cesta ke klíči, která představuje slabé místo pro kvantové útoky.

Zatímco BIP-360 chrání nově vytvořené mince, neřeší zhruba 34% celkové nabídky Bitcoinu, která zůstává zranitelná, dokud nebude převedena na nové adresy.

BIP-361 proto navrhuje, že tři roky po jeho případné aktivaci by fáze A zabránila odesílání jakýchkoli nových BTC na adresy starého typu, čímž by všechny uživatele přesunula na adresy odolné proti kvantovým počítačům.

Druhá fáze B by zneplatnila staré typy podpisů a veškeré bitcoiny, které by stále ležely na zranitelných adresách, by byly pět let po aktivaci efektivně zmrazeny.

Třetí fáze C pak nabízí možný záchranný mechanismus pomocí důkazů s nulovou znalostí (zero-knowledge proofs), který by umožnil lidem získat zpět zmrazené prostředky, pokud nestihli termín, ale stále mají svůj seed.

Autoři návrh popisují jako „pobídku k aktualizaci“, protože ztracené nebo zmrazené mince mírně zvýší hodnotu bitcoinů všech ostatních uživatelů. „Nejedná se o ofenzivní útok, nýbrž o obranu: naší tezí je, že se bitcoinový ekosystém chce bránit proti těm, kteří by raději nedělali nic a umožnili zákeřnému útočníkovi zničit hodnotu i důvěru,“ uvádí dokument.

Odpor bitcoinové komunity

Návrh by však způsobil, že některá stávající UTXO by se pro jejich majitele stala bezcenná, pokud by nestihli včas provést aktualizaci. Mnozí to vnímají jako výrazný filozofický odklon od původního étosu Bitcoinu.

Vývojář a výzkumník bitcoinového protokolu Mark Erhardt, který návrh BIP-361 sdílel na síti X, se setkal s velkým odporem komunity. Lidé v komentářích psali, že tento návrh je „vysoce autoritářský a konfiskační“ a že „neexistuje žádný pádný důvod k vynucování aktualizace a zneplatnění starých mincí“.