Zlato prudce klesá: Nejhlubší týdenní propad od roku 1983, během války v Íránu

Trh s drahými kovy prochází historickým otřesem. Zlato v uplynulém týdnu odepsalo 11 % své hodnoty, což představuje nejprudší propad za poslední čtyři desetiletí, a to navzdory eskalujícímu konfliktu na Blízkém východě.

Historický dump bezpečného přístavu

Zlato uzavřelo páteční obchodování s dalším poklesem o 3,5 % na úrovni 4 488 USD za unci. Celotýdenní ztráta tím dosáhla 11 %. Tento propad je podle dat TradingView nejhorším výsledkem od roku 1983.

Drahý kov smazal podstatnou část zisků z lednového vrcholu u 5 500 USD. Od 28. února, kdy USA a Izrael zahájily vojenské operace proti Íránu, se hodnota zlata propadla o více než 15 %.

Tento vývoj vyvolává mezi investory zásadní otázky, zda zlato v aktuálním makroekonomickém nastavení roku 2026 stále plní roli bezpečného útočiště.

 

 

Energetická krize drtí trhy

Propad ceny zlata nekoreluje pouze s geopolitikou, ale také s jestřábím postojem americké centrální banky. Předseda Fedu Jerome Powell ve středu varoval, že válka v Íránu a narušení dopravy v Hormuzském průlivu poženou ceny energií vzhůru, což krátkodobě zvýší inflaci.

Trh nyní kalkuluje s variantou, že Fed letos úrokové sazby nesníží. Vysoké výnosy na dluhopisech tak činí zlato, které nenese žádný úrok, pro velké institucionální hráče méně atraktivním ve srovnání se stabilním výnosem.

Bitcoin vs. zlato: Role se obracejí?

Zatímco zlato v horizontu posledních 12 měsíců stále dominuje s růstem 48,5 %, v reakci na íránský konflikt se karta obrací. Bitcoin (BTC) od prvních útoků vzrostl o více než 10 %, zatímco zlato ve stejném období ztratilo 15 %.

Americký prezident Donald Trump v pátek hovořil o možném omezení vojenských aktivit. Pokračující nálety a posilování jednotek v regionu však nesvědčí o brzkém řešení konfliktu.

Další: