Dva manažeři z Mezinárodního měnového fondu (MMF) chtějí celosvětově zdanit těžaře 85 % zvýšením ceny energie

Výkonní představitelé MMF se zaměřili na těžbu Bitcoinu, kterou chtějí brutálně zdražit prostřednictvím diskriminační daně z energie používané těžaři kryptoměn.

Daň ve výši 0,047 dolaru za kilowatthodinu by přiměla kryptotěžební průmysl omezit své emise v souladu s globálními cíli.

Napsali to 15. srpna zástupce šéfa divize MMF pro fiskální záležitosti Shafik Hebous a ekonom divize klimatické politiky Nate Vernon-Lin.

Manažeři MMF pak dále uvedli, že daň z energie používané těžaři kryptoměn by mohla snížit emise o 100 milionů tun ročně, což se rovná emisím Belgie.

Hebous a Vernon-Lin napsali, že nová daň ve výše uvedené výši by zvýšila průměrnou cenu elektřiny pouze pro těžaře kryptoměn, a to o  85 %. To by podle dvojice zvýšilo roční globální vládní příjmy o 5,2 miliardy dolarů.

Zaměstnanci MMF dále uvedli, že jedna bitcoinová transakce spotřebuje přibližně stejné množství elektřiny, jaké průměrný člověk v Pákistánu spotřebuje za tři roky.

Dále pak údajně model umělé inteligence ChatGPT potřebuje desetkrát více energie ve srovnání s klasickým vyhledáváním na Google.

Zářijový dokument MMF tvrdil, že těžba kryptoměn by mohla do roku 2027 představovat 0,7 % celosvětových emisí uhlíku, zatímco datová centra umělé inteligence by mohla dosáhnout 1,2 %, což představuje celkem 450 milionů tun emisí.

Na umělou inteligenci se dvojice zaměřila také, a to daní za spotřebu energie v datových centrech AI stanovenou na 0,032 dolaru za kilowatthodinu – což se při zohlednění nákladů na znečištění vyšplhá na 0,052 dolaru.

Nepsanou externalitou návrhu MMF, byť operuje primárně s ekologickými cíli a ideály, může být znevýhodnění obou odvětví, přiškrcení rozvoje nových technologií a možné potlačení s nimi souvisejících převratných změn v zájmu zachování starých struktur.

Další:

Peněženka Bitget Wallet (dříve BitKeep) v červenci podle platformy CryptoRank překonala Metamask – největšího konkurenta