Čínský zákaz stablecoinů a RWA: Peking upevňuje digitální totalitu a prosazuje e-CNY

Čínská lidová banka (PBOC) spolu se sedmi dalšími regulátory v zemi vydala společné prohlášení, kterým definitivně zakazuje vydávání neschválených stablecoinů a tokenizovaných aktiv reálného světa (RWA). Zákaz stablecoinů dopadá na domácí i zahraniční subjekty a zahrnuje jak onshore (CNY), tak offshore (CNH) verzi čínského jüanu.

Peking tímto krokem utnul spekulace z léta 2025, kdy se krátce zvažovalo povolení soukromých stablecoinů. Namísto uvolnění trhu se Čína vrací k zavedené taktice tvrdých restrikcí, podobně jako při rozsáhlých zákazech v září 2021 a prosinci 2025.

Digitální jüan: CBDC jako jediná povolená cesta

Podle Winstona Ma, profesora na NYU a bývalého ředitele čínského suverénního fondu CIC, je cílem eliminovat jakoukoli soukromou konkurenci pro státní digitální měnu. Peking se snaží udržet spekulativní kryptoaktiva mimo formální finanční systém a uvolnit cestu pro e-CNY, suverénní CBDC vydanou centrální bankou.

Aby podpořila adopci své digitální měny, schválila PBOC v lednu 2026 komerčním bankám vyplácení úroků z digitálních peněženek. Stát se tak snaží zatraktivnit e-CNY pro investory v době, kdy soukromé alternativy čelí totální restrikci.

Ačkoliv Čína prezentuje digitální jüan jako moderní platební nástroj, odborníci varují před riziky spojenými s CBDC. Jako vysoce centralizovaná měna umožňuje státu absolutní dohled nad transakcemi, možnost cenzury plateb a cílené sociální inženýrství.

Pro uživatele znamená e-CNY ztrátu soukromí a přímou finanční kontrolu ze strany režimu. Nejnovější zákaz stablecoinů tak podtrhuje několikaletý projekt čínské vlády: vytvořit uzavřený digitální ekosystém, kde je každá transakce pod dohledem ústřední moci.

Déjà vu čínského FUDu

Zprávy z Pekingu přicházejí v době, kdy se trh potýká s propady. Pro dlouhodobé investory jde o určité déjà vu. Čínský FUD (strach, nejistota, pochyby = strach z promeškané příležitosti v opačném gardu) a opakované zákazy doprovází tržní cyklus Bitcoinu již od roku 2021.

Tentokrát je však situace jiná v tom, že Čína již nedrží v rukou tak velký podíl těžební síly jako dříve. I po zákazu těžby podle některých odhadů v zemi probíhá asi pětina těžby BTC. Jde však o pouhý zlomek oproti dobami před zákazem, kdy Číňané ovládali většinu celosvětového hashrate. Jejich podíl se v letech 2019 až 2020 odhadoval na 65 % až 75 % celkového výpočetního výkonu sítě.

Čínský zákaz jüanových stablecoinů již nemá na trh takový dopad, jako někdejší zákazy kryptoměn. Důvodem je, že kryptoměnové transakce již v Číně podléhají restrikci a tokenizovaný jüan v zahraničí mimo spolupracující země, jako je Honkong či Thajsko, příliš rozruchu nenadělá. Čína tak riskuje spíše vlastní izolaci a ztrátu kroku v oblasti inovací, čímž může v konečném důsledku uškodit především sama sobě.

Další: