CZ otevřel debatu o zmrazení Satoshiho bitcoinů. Důvodem jsou obavy z kvantových počítačů

Diskuse o budoucnosti Bitcoinu získala nečekaně kontroverzní rozměr. Zakladatel Binance Changpeng Zhao, známý jako CZ, nastolil otázku, zda by síť v budoucnu neměla zmrazit bitcoiny uložené na dlouhodobě neaktivních adresách, pokud by se staly zranitelnými vůči útokům kvantových počítačů. Mezi potenciálně dotčenými prostředky by byly i legendární bitcoiny připisované samotnému tvůrci Bitcoinu, Satoshimu Nakamotovi.

CZ však zdůraznil, že nejde o jeho návrh ani plán, ale o téma, které by podle něj měla posoudit samotná bitcoinová komunita.

Kvantové počítače znovu rozvířily obavy

Debata zesílila poté, co výzkumníci z Google Quantum AI v březnu zveřejnili studii týkající se prolomení kryptografie používané k zabezpečení digitálních podpisů.

Podle jejich odhadů by budoucí útok mohl vyžadovat méně než 500 000 qubitů a mohl by proběhnout během několika minut. To je výrazně nižší hranice, než se předpokládalo v dřívějších odhadech.

Problém spočívá v adresách, jejichž veřejné klíče jsou již odhaleny v blockchainu. Dostatečně výkonný kvantový počítač by teoreticky mohl z veřejného klíče odvodit soukromý klíč a následně získat přístup k uloženým bitcoinům.

Řešením by byl přechod na kryptografii odolnou vůči kvantovým útokům. Taková změna by však vyžadovala rozsáhlou koordinaci napříč celou sítí a pravděpodobně by trvala řadu let.

Třetina bitcoinů může být potenciálně zranitelná

Podle uvedených údajů mělo již v březnu více než jedna třetina všech bitcoinů zveřejněný veřejný klíč přímo v blockchainu. Právě tyto mince by mohly být v budoucnu vystaveny riziku kvantové krádeže.

Mimořádnou pozornost přitahují především bitcoiny připisované Satoshi Nakamotovi. Výzkumník Sergio Demian Lerner na základě takzvaného Patoshi vzorce odhaduje, že zakladatel Bitcoinu vytěžil v letech 2009 a 2010 přibližně 1,1 milionu BTC.

Při současné ceně kolem 63 244 dolarů za bitcoin představuje tento balík hodnotu přibližně 70 miliard dolarů. Tyto mince přitom nikdy nebyly přesunuty.

Co CZ skutečně navrhl?

Některá média interpretovala CZho vyjádření tak, že chce osobně zmrazit Satoshiho adresy. Sám Zhao však takový výklad odmítl.

Na podcastu Galaxy Brains pouze položil otázku, zda by komunita neměla stanovit například roční přechodné období po případném upgradu sítě. Pokud by během této doby majitelé zranitelných adres své prostředky nepřesunuli na bezpečnější adresy, mohly by být následně prostřednictvím hard forku uzamčeny.

Současně upozornil na zásadní problém. Není totiž jednoduché spolehlivě rozlišit, které adresy skutečně patří Satoshimu a které náleží jiným raným těžařům Bitcoinu.

Návrh BIP-361 nabízí podobné řešení

Myšlenka není úplně nová. Podobným směrem se ubírá také návrh BIP-361, za kterým stojí Jameson Lopp a dalších pět výzkumníků.

Návrh počítá s tím, že přibližně tři roky po aktivaci změny by síť přestala umožňovat převody z adres považovaných za zranitelné vůči kvantovým útokům. O další dva roky později by pak přestaly být uznávány staré digitální podpisy.

Autoři návrhu tvrdí, že komunita stojí před nepříjemnou volbou. Buď by mohli kvantoví útočníci získat přístup k těmto mincím, nebo by je těžaři mohli postupně zachraňovat a přesouvat. Třetí možností je jejich úplné uzamčení, aby se k nim nedostal nikdo.

Zásah do základních principů Bitcoinu

Právě zde se celá debata stává mimořádně citlivou. Jedním ze základních principů Bitcoinu je skutečnost, že nikdo nemůže druhému člověku odebrat jeho prostředky.

Jakýkoliv nucený zásah do cizích mincí by proto část komunity považovala za formu konfiskace. To platí bez ohledu na to, zda by šlo o ochranu před budoucími kvantovými útoky.

Celou situaci navíc komplikuje i probíhající právní spor v New Yorku. Anonymní žalobce spolu se dvěma společnostmi registrovanými ve Wyomingu usiluje o získání kontroly nad 39 069 neaktivními bitcoinovými adresami včetně těch, které jsou spojovány se Satoshim Nakamotem. Analýza Galaxy Research však pochybuje o úspěchu této žaloby.

Závěrečný komentář

Téma kvantových počítačů se zatím může zdát vzdálené, ale právě podobné debaty ukazují, že bitcoinová komunita začíná řešit otázky, které byly ještě před několika lety spíše teoretické. Nejde jen o technologický problém. Ve skutečnosti se střetávají dva základní principy. Na jedné straně stojí ochrana sítě před potenciálně novou generací útoků, na druhé zachování neměnných pravidel, na kterých Bitcoin od svého vzniku stojí.

Právě proto je diskuse kolem Satoshiho mincí tak citlivá. Nejde pouze o více než milion bitcoinů v hodnotě desítek miliard dolarů. Jde o precedent, který by mohl definovat, jakým způsobem bude Bitcoin reagovat na technologické hrozby budoucnosti. CZ sám připustil, že neexistuje dokonalé řešení. Současně ale upozornil, že úplná nečinnost by mohla být nakonec tím nejhorším scénářem.

Měla by bitcoinová komunita v budoucnu zmrazit neaktivní a kvantově zranitelné mince, nebo by tím porušila jeden ze základních principů Bitcoinu? Napište svůj názor do komentářů.