Štítek: povídka

Lidská společnost je prapodivný svět. Co je pro jednoho úspěch, druhý vidí jako ostudu. Jeden jásá, druhý se toho děsí a třetího to nezajímá. Lidé se spojují a vytvářejí reality, skrz které nazírají různé věci, vytvářejí myšlenkové pole a to pak šíří mezi ostatní. Reality na sebe narážejí a vzniká rozpor a nepochopení. Jako malé dítě jsem žil v době, kdy se věřilo v pravdu. Aspoň taková byla moje realita, které jsem uvěřil díky povídání rodičů, pohádkám a knížkám. Byl to svět, kde vše dává smysl, svět Ezopových bajek s mravním ponaučením a krásných příběhů, kde vítězí odvážné čisté srdce nad mnohonásobně silnějším zlem. Byl jsem vychován tak, abych říkal pravdu, choval se čestně a později jsem se naučil budovat úsilí o vědomé budování své osobnosti. Přesto jsem nadělal spoustu volovi...