Podle nejnovější zprávy společnosti CoinShares z února 2026 nepředstavují kvantové počítače pro Bitcoin žádné bezprostřední riziko. Analytici přední evropské investiční firmy s odkazem na vědecké studie uvádějí, že technologie schopná ohrozit kryptografické zabezpečení sítě je vzdálená nejméně deset let.
Kvantová odolnost Bitcoinu může být dostatečná na dekády
Kvantová hrozba pro Bitcoin pramení z kvantových algoritmů, jako je Shorův, který by mohl prolomit eliptické křivky Bitcoinu, a Groverův, který by mohl oslabit 256bitový Secure Hash Algorithm (SHA-256). Hacknutí Bitcoinu vyžaduje miliony stabilních (logických) qubitů s opravou chyb. To je technologie, která je podle odborníků vzdálená minimálně 10 až 20 let.
Vědci z University of Sussex dále vypočítali, že by bylo potřeba 317 milionů fyzických qubitů k prolomení sítě do jedné hodiny. K prolomení bitcoinového klíče během jediného dne by útočník potřeboval systém s 13 miliony fyzických qubitů. Současné nejvýkonnější kvantové počítače přitom disponují zlomkem tohoto výkonu. Budoucí útočník by musel být technicky přibližně 100 000krát pokročilejší než dnešní špička.
Moderní bitcoinové adresy využívají dodatečnou vrstvu zabezpečení, kdy jsou veřejné klíče skryty za hashem až do okamžiku (prvního) utracení mincí. Tato architektura poskytuje síti vestavěnou odolnost a dává vývojářům dostatek času na implementaci post-kvantové kryptografie.
Zlomek peněženek představuje lukrativní cíl
Christopher Bendiksen z CoinShares detailně rozebral strukturu peněženek a zjistil, že kvantová hrozba se zdaleka netýká celých 21 milionů mincí. Tvrdí, že reálně zranitelných je pouze 10 230 BTC, které se nacházejí na adresách, kde je veřejný klíč přímo viditelný pro útočníky.
Dalších přibližně 1,62 milionu BTC se sice nachází v peněženkách s objemem pod 100 BTC, které by teoreticky mohly být cílem, připustil. Jejich odemčení by však podle něj trvalo tisíciletí, a to i v „nejbizarněji optimistickém scénáři technologického pokroku v kvantových počítačích“.
U zbývajících více než 18 milionů BTC je podle Bendiksena kvantová hrozba na nereálná. Jsou kvantově odolné, protože jejich veřejné klíče jsou skryty za hashem. To znamená, že pro kvantové počítače, které v budoucnosti mohou pomocí Shorova algoritmu vypočítat soukromý klíč z veřejného klíče, jsou až do okamžiku první odeslané transakce neviditelné.
Analýza dále upřesňuje, že v peněženkách s objemem 1 000 až 10 000 BTC se nachází zhruba 3 230 bitcoinů (v hodnotě cca 719 milionů dolarů), které mají viditelný klíč. To jsou lákavé cíle pro kvantový útok na Bitcoin. Bendiksen podotýká, že i kdyby se takový objem dostal na trh, připomínalo by to spíše běžný prodej než existenční kolaps sítě.
Hlavní bitcoinový výzkumník CoinShares závěrem zdůraznil, že technologická propast mezi dneškem a funkčním útokem je propastná. Ani jeden z kvantových algoritmů navíc nemůže změnit limit maximální množství Bitcoinu 21 milionů mincí ani obejít princip proof-of-work, což jsou dvě základní funkce bitcoinové sítě, zdůraznil Bendiksen.
Někteří další bitcoinoví nadšenci, jako například výkonný předseda Strategy Michael Saylor a generální ředitel Blockstreamu Adam Back, rovněž považují rizika kvantových počítačů za přehnaná. Bitcoinovou síť kvantová hrozba podle nich nemusí trápit ještě po celá desetiletí. Jiní, jako například zakladatel společnosti Capriole Investments Charles Edwards, považují kvantové výpočty za potenciální „existenční hrozbu“ pro Bitcoin a volají po preventivní aktualizaci protokolu.
Institucionální investoři a Bitcoin: Pád pod 70 000 USD je „nová šance”, říká šéf Bitwise
Kytka je zakladatel a šéfredaktor hodlerského webu. Od roku 2018 pokrývá dění kolem Bitcoinu, digitálních aktiv, finančních trhů, technologie a legislativy. Věnuje se analýzám (včetně on-chain dat), trendům v odvětví, přijetí kryptoměn, osvětě v online bezpečnosti a vlivu nových technologií na správu bohatství.