
Prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagarde údajně zvažuje předčasný odchod ze své funkce. Podle informací deníku Financial Times by mohla opustit úřad předčasně, tedy ještě před vypršením mandátu v říjnu 2027.
Odchod prezidentky ECB
Deník FT informoval, že prezidentka ECB Lagarde končí předčasně v čele ECB. Údajná rezignace se očekává v průběhu tohoto roku. Důvodem má být snaha umožnit francouzskému prezidentu Macronovi a německému kancléři Merzovi dohodu na nástupci ještě před francouzskými volbami v dubnu 2027.
Tento potenciální odchod přichází v kritickém momentu. Pod vedením Lagarde ECB zrychlila přípravy na digitální euro a zaujala tvrdý postoj vůči Bitcoinu, který prezidentka opakovaně označila za „spekulativní aktivum bez hodnoty“.
Mluvčí ECB sice uvádí, že žádné rozhodnutí nepadlo, ale spekulace již probíhají. Nabízí se tak otázka, jak změna ve vedení ovlivní budoucí dohled nad stablecoiny a platební režimy v rámci nařízení MiCA.
Kandidáti na nástupnictví Lagarde
Kdo po odchodu Christine Lagarde z čela ECB doufal v obrat politik týkajících se CBDC a kryptoměn, toho pravděpodobně čeká zklamání. Ekonomové, které v prosinci oslovil deník Financial Times, označili za hlavní favority na uvolněné křeslo trojici Pablo Hernández de Cos, Klaas Knot a Joachim Nagel. Mezi silné kandidáty patří také členka výkonné rady ECB Isabel Schnabel.
Všichni tito centrální bankéři v minulosti zaujali k digitálním aktivům velmi opatrný, až nepřátelský postoj. Joachim Nagel, prezident Bundesbanky, přímo spojil projekt digitálního eura s ochranou evropské suverenity, zatímco Bitcoin označil za „digitální tulipán“, který postrádá jakoukoli transparentnost. Podobně ostrá je i Isabel Schnabel, která Bitcoin popsala jako spekulativní nástroj bez rozpoznatelné fundamentální hodnoty.
Bývalý guvernér španělské centrální banky Pablo Hernández de Cos i jeho nizozemský protějšek Klaas Knot pak svorně varují před kryptoaktivy a stablecoiny jako před hrozbou pro globální finanční stabilitu. Oba dlouhodobě volají po extrémně přísné regulaci a dohledu, který by šel nad rámec současných pravidel.
Odchod Lagarde má zachovat plán zavedení CBDC
Pokud nenastane překvapení, tak si s novou tváří předčasně ve svém čele ECB udrží kurz směřující k centralizovanému digitálnímu euru a tvrdému postupu proti neregulovanému trhu kryptoměn. Projekt digitálního eura přitom pokračuje v nastavené trajektorii k zavedení v roce 2029.
Člen Výkonné rady ECB Piero Cipollone potvrdil, že tento termín zavisí na schválení legislativy v roce 2026. Samotná přípravná fáze byla spuštěna v listopadu 2023. Plán zavedení CBDC dále počítá se startem dvanáctiměsíčního pilotního projektu s reálnými transakcemi ve druhé polovině roku 2027.
Cílem Eurosystému je příprava na první emisi centralizované digitální formy eura v roce 2029. Tím by se Evropská unie přiblížila Číně. Kritici mezitím stále upozorňují na hrozby pro soukromí a varují, že CBDC poskytne nástroj absolutního dohledu, který doslova umožní cíleně manipulovat peněženky lidí.
Mezi kritiky digitálního eura patří i prezidentská kandidátka ve Francii Marine Le Pen. Její možnost kandidovat ve francouzských prezidentských volbách v roce 2027 je však nejistá. V březnu 2025 byla Le Pen nepravomocně odsouzena v kauze fiktivních asistentů europoslanců. Soud jí uložil trest odnětí svobody a pětiletý zákaz kandidovat ve volbách. Tento měsíc skončil odvolací proces a konečný verdikt odvolacího soudu se očekává v červenci.
Pokud by však Lagarde zůstala na své pozici až do roku 2027 a volby ve Francii vyhrála Marine Le Pen, měla by Le Pen jako prezidentka přímý vliv na nominaci nového šéfa ECB v rámci dohod mezi lídry EU.
Kryptoměnové ETP opouští kapitál 4. týden v řadě. Evropa využívá propad k nákupům
Kytka je zakladatel a šéfredaktor hodlerského webu. Od roku 2018 pokrývá dění kolem Bitcoinu, digitálních aktiv, finančních trhů, technologie a legislativy. Věnuje se analýzám (včetně on-chain dat), trendům v odvětví, přijetí kryptoměn, osvětě v online bezpečnosti a vlivu nových technologií na správu bohatství.