Po zrušení zákazu Telegramu v Rusku Durov slibuje zvýšení anticenzurního úsilí v Číně

CEO společnosti Telegram Pavel Durov říká, že globální odpor k technologickým zákazům se „teprve začíná.“ Po 2 letech Rusko ustoupilo od zákazu platformy, což nyní podle Durova přispěje k anticenzurnímu úsilí v dalších zemích, jako je Čína a Írán.

Rusko přistoupilo ke zrušení zákazu Telegramu

Rozhodnutí Ruska, zrušit svůj dvouletý zákaz Telegramu, bude znamenat začátek širšího hnutí na ochranu aplikací zaměřených na ochranu soukromí. Alespoň to uvedl Pavel Durov , zakladatel a generální ředitel společnosti Telegram. Durov vydal prohlášení, kde reagoval na rozhodnutí ruské vlády. Úřady minulý týden oficiálně ukončily zákaz aplikace pro zasílání zpráv v zemi. Ke zrušení zákazu největší měrou přispělo, že jednoduše nefungoval.

Ruský telekomunikační hlídací pes Roskomnadzor začal blokovat Telegram v zemi v dubnu 2018. Přesto aplikace zůstala v zemi přístupná. Tým Telegramu se aktivně bránil zákazu prostřednictvím rotujících proxy serverů a dalších nástrojů proti cenzuře. „Jednoduše řečeno, zákaz nefungoval,” poznamenal generální ředitel Telegramu. Uvedl také, že uživatelská základna Telegramu se v Rusku od roku 2018 ve skutečnosti zdvojnásobila. Nicméně se objevily také spekulace, že za zrušením zákazu může stát Durovova ochota spolupracovat s ruskou vládou a poskytovat citlivé informace. S tím však většina pozorovatelů nesouhlasí.

Igor Runets je generální ředitel a zakladatel největšího ruského těžebního datacetra BitRiver. Runets věří, že zrušení zákazu je přímým důsledkem zvýšené popularity Telegramu v Rusku. Uvedl: „Telegram má v Rusku nejen odhadovaných 30 milionů uživatelů, ale také stále více vládních agentur jej v Rusku používá k oficiální komunikaci s veřejností. Vláda ho například široce používala k vysílání oficiálních aktualizací týkajících se COVID-19 během probíhající pandemie.“ Podle něj může jít o situaci, když některá vláda jednoduše nedokáže něco užitečného zakázat lidem, kteří to i tak chtějí a zákaz ignorují:

„Tuto událost vidíme jako vynikající příklad toho, jak masové přijetí něčeho, co je nemožné účinně zakázat a co je užitečné pro společnost, zvítězí nad odporem vlády a nakonec dokonce získá oficiální uznání vlády.”

Telegram bude nadále bojovat proti banům

Ve svém příspěvku Durov uvedl, že nehodlají usnout na vavřínech a plánují zvýšit své úsilí na podporu Telegramu v dalších zemích, jako je Čína a Írán. Tým již začal pracovat na anticenzurních nástrojích v některých zemích, které aplikaci zakázaly. Uvedl: „Rozhodli jsme se nasměrovat naše prostředky proti cenzuře na jiná místa, kde vlády stále zakazují telegram – místa jako Írán a Čína. Žádáme administrátory bývalých proxy serverů pro ruské uživatele, aby své úsilí zaměřili na tyto země.”

Tip: Telegram se vzdává kryptoměny Gram a projektu TON po bitvě s americkým regulátorem SEC

Závěr

Nakonec snaha Telegramu vzdorovat zákazům vedla k vytvoření hnutí s názvem Digitální odpor (Digital Resistance). Telegram zůstal i po zákazu v roce 2018 do značné míry přístupný. Kromě toho Durov uvádí, že Digitální odpor„teprve začíná, a stává se globálním.” Nyní se tyto snahy zvýší mimo jiné v Číně, kde však mohou být náročnější. Čína, která je jednou z nejvíce cenzurujících zemí světa, zakázala Telegram na svém území již v roce 2015, a to v rámci politiky velkého firewallu.