Na počátku bylo slovo, tvrdí jedna prastará kniha. Platí tedy, že je to naše mysl, co vytváří okolí, nebo je to právě prostředí, které formuje slova a myšlenky lidí? Je pravda, že se lze propracovat myšlením k bohatství?
Pokud je mi známo, tak veškerá literatura zaměřená na toto téma směřuje k bohatství jednotlivce. Proto se chci na téma myšlením k bohatství podívat z pohledu celé společnosti. Jen pro vyváženost.
Již na první pohled mi tato myšlenka dává smysl. Přinejmenším je díky myšlení možné zdroje, které máme, efektivněji distribuovat mezi lidi, přestat plýtvat, přestat generovat ztráty potravin, snížit množství odpadu, a podobně.
Z pohledu celé společnosti přináší myšlení některých jednotlivců a skupin pokrok a nové technologie pro všechny. Pokud se však budeme bavit o penězích a jejich ekvivalentech v podobě zlata, stříbra, půdy či jiných vzácných věcí, jejich množství je vždy limitované a v případě inflačních peněz lze snadno navýšit jen jejich počet, ale stěží celkovou hodnotu. Jak tedy dojít myšlením k bohatství?
Když se budeme bavit o bohatství individuálním, předpokladem je, že zdravější a jasnější myšlení v kombinaci s novými pohledy a nápady přinese dotyčnému bohatství buď přímo, nebo bude alespoň otevřenější a vnímavější k případným příležitostem a osudovým nabídkám. Na úrovni celé společnosti je věc trochu složitější, protože zdroje jsou již k dispozici a zdánlivě tak už není čeho dosahovat.
Myšlením k bohatství je předpoklad, že jednotlivec může díky zvýšení mentální kapacity získat lepší životní styl, nebo finanční svobodu. Společnost může dosáhnout zlepšení situace při relativně fixních zdrojích pouze prostřednictvím vytváření efektivních metod pro jejich využití. Zde bychom mohli najít příležitost, pokud se více zaměříme na ekonomiku jako na hospodářství – na které můžeme pohlížet coby optimální hospodaření se zdroji.
Součástí ekonomických teorií je, že neviditelná ruka trhu dává věci do rovnováhy. Rovnováha je přitom někdy chápána také jako optimální stav, který je však sám často neviditelný, resp. nevídaný. Stejně nevídané může být efektivní zacházení se zdroji z pozice úředníka, pokud jsou pro něj miliardy jen jedničky a nuly a státní dluh používá jako prostředek, jak uměle zvyšovat výrobu. Skutečně se ukazuje, že takový přístup k efektivitě nevede, vyrábí se méně kvalitní výrobky a zvyšuje se plýtvání, zatímco tvorba většího množství dluhových peněz ve skutečnosti zdražuje výrobky i zdroje, čímž neguje onen umělý růst.
To mě vede k přesvědčení, že jsme svědky špatného zacházení se zdroji, který plyne z nesprávného pochopení situace. Dokonce i makroekonomie příliš neřeší hospodaření a hledání efektivnějších způsobů v oblasti využití zdrojů. Mnohem větší důraz z nějakého důvodu klademe na růst ekonomiky, ten je však mnohdy úměrný inflaci a jeho celospolečnesky pozitivní důsledky jsou diskutabilní a blednou v porovnání s možnostmi, které nabízí transparentní a promyšlené zacházení se společnými zdroji.
Mnoho lidí věří, že je možné se myšlením dopracovat k bohatství. Pokusil jsem se tedy objasnit, zda tato premisa platí i z hlediska celé společnosti. Byť jsem při bližším soustředění na věc narazil na to, že se nevyhnu hodnocení aktuální situace a zpochybňování některých využívaných metod, domnívám se, že předpoklad myšlením k bohatství platí.
Nemůžeme sice příliš navýšit zdroje, které jsou nám k dispozici, ale můžeme lépe promyslet to, jak s nimi naložíme a dokážeme také hledat metody, jak využít zdroje, které jsme dosud využít neuměli. Řeč může být také o efektivním přerozdělování zdrojů a kromě toho také máme příležitost v podobě nalezené cesty, jak zefektivnit státní aparát a zlepšit úroveň a důstojnost služeb, které poskytuje. Můžeme také šetrněji zacházet s životním prostředím, bez kterého o bohatství nemůže být vůbec řeč, a s okolním životem, což zase může být zdrojem našich vlastních nehmotných forem bohatství. Tolik tedy k prostředkům vyspělé společnosti, která myšlením zvyšuje své bohatství a životní úroveň.
Pozor: kryptoměny jsou spojeny s rizikem finanční ztráty.
Kytka je zakladatel českého hodlerského webu. Od března 2019 do března 2026 působil jako šéfradaktor Kryptohodlera a navázal tak na své dřívější zkušenosti z Kryptomagazínu.
Zajímá ho dění kolem Bitcoinu a digitálních aktiv, finanční trhy, technologie, politika a legislativa. Věnuje se analýzám (včetně on-chain dat), trendům v odvětví, přijetí kryptoměn, osvětě v online bezpečnosti a vlivu nových technologií na správu bohatství. Je také autorem konceptu odpočinkových článků.
Kytka na konci března 2026 odchází z Hodlera a nemá tak vliv na jeho pozdější obsah.
Americké úřady přesunuly přibližně 8… Číst více
Bitcoin v posledních dnech prochází… Číst více
Podle analytické společnosti CryptoQuant by… Číst více
Tržní potenciál Bitcoinu má podle… Číst více
Cypherpunk Jameson Lopp a pět… Číst více
Kyberzločinci znovu ukázali, jak nebezpečný… Číst více
Leave a Comment