Problémem současných technologií je unifikace, chybí modulárnost a kreativita

Přál bych si větší kreativitu v nudném světě kancelářských strojů pro domácnosti a jiných druhů technologií. Když se podívám na zenové obrazy, mám pocit, že z nich v odkazu Steva Jobse již moc nezůstalo.

Dlouho jsem přemýšlel, jak tento článek vůbec začít, abych nenaštval fanoušky žádné značky a vyhnul se zbytečnému truchlení, když žijeme v době, kdy máme technologie, o kterých si minulé generace mohly nechat zdát.

Otázkou není, proč se výrobci od sebe vzájemně opičí, ale jestli náhodou nezačali hrát na jistotu do takové míry, že se to stává kontraproduktivním.

Vezměme si například telefon. Jednotlivé modely a značky se liší v parametrech, ale v zásadě se všichni drží osvědčené cesty a nikdo roky nepředstavil nic, co by z této šablony vybočovalo.

Můj piont je, že tohle lidi časem začíná nudit a budou hledat něco jiného. Současní výrobci jim to však zatím většinou nenabízí a drží se osvědčené formule, dokud jim funguje.

S příchodem bezdrátového nabíjení, ohebného displeje, moderních SSD disků, celé řady cool aplikací a programů, ale i díky řadě starších věcí, které máme k dispozici, již problémem není čekání na pokrok, ale čekání na lepší využití dostupných technologií.

Můj názor je, že nepotřebuju, aby mě můj telefon poslouchal, určoval moji polohu a umožnil mi dělat dobré fotky pro sociální sítě, já bych raději, aby dokázal dálkově ovládat můj počítač, nebo se k němu připojit pouhým položením způsobem, který by mi umožnil obě zařízení spojit dohromady.

Chtěl bych, aby byly technologie modulární na fyzické úrovni. Bez potřeby nastavovat spojení ručně v aplikaci. Věci by měly být propojitelné a jednotlivé komponenty volně obměnitelné, jako když si vyberete oblázky a položíte je na sebe jak chcete.

Když Jobs vnesl zen do technologií, všichni to pochopili jen jako bílý minimalistický design. Zen ale není o tom, že se věci uzamknou a vzájemně se nebaví. Měl by být naopak o volnosti – jako vítr.

Váš notebook by měl umožňovat snadnou výměnu šasi podle toho, co se vám zrovna líbí. Měli byste si do něj dát svoji oblíbenou klávesnici, nebo si vyměnit displej, jako když do sebe zacvaknete dva kousky skládačky.

Podobně by se měly jednotlivé technologie vzájemně spojovat a umožnit tak skutečnou chytrou domácnost, tedy stav, když věci volně spojujete, ovádáte vy sami, a ne tu bláznivou představu o ledničkách, které vám budou objednávat předražené jídlo podle toho, co AI vyhodnotí jako pro vás potřebné.

Chytrá domácnost tohoto typu zapomíná na chuť, na náladu, na duši… A taky na svobodu.

-Kytka

 

Další: