Lepší škola pro všechny! – Ale co to vlastně znamená?

♡

V jiném webu o kryptoměnách, kde působím, došlo k podivné situaci, kdy mě někteří učitelé mezi kolegy požádali, abych již neupozorňoval na úskalí a neduhy našeho školství, a že jich je… No, tady na Hodlerovi, který jsem založil, se mi taková věc asi nestane. Dnes bych se rád zamysel nad tématem, ke kterému mě inspirovala naše škola. Přemýšlejte společně se mnou a budu rád, když mi napíšete svůj názor. Jak by vypadala lepší škola pro všechny?

Cui bono?

Položme si základní otázku, která sama o sobě funguje jako detektor příčiny většiny problémů, které školy mají. Naše společnost je do značné míry založena na prospěchářství. S tím asi hned tak něco nenaděláme. Již v přírodě je rovnováha nastolena skrze boj o přežití a lidstvo je i přes všechny výdobytky civilizace samozřejmě stále její součástí.

Ať se nám to líbí nebo ne, zajmy jedinců, skupin, společností i celých států stojí proti zájmům jiných lidí, společností či komunit. Zpravidla pak všichni sledují svůj prospěch na úkor ostatních, čehož je smutným příkladem, byť výmluvným a aktuálním, že nyní ve společnosti, navzdory prudkému šíření koronaviru, nezanedbatelná skupina radikálně odmítá opatření proti šíření epidemie. Riziko vlastní smrti se po poklidném létě spoustě lidí jeví malé, a proto převažuje neochota nést jakékoli zhoršení své situace a pohodlí.

Asi budete souhlasit, že děti nemají příliš silnou pozici, aby si hájily své zájmy. Málokdo z nás asi má to štěstí, že by mohl popravdě říct, že měl v dětství možnost, jednat v souladu se svými zájmy. K tomu moc nedochází. Zpravidla jsou to různí vychovatelé, učitelé a konec konců i rodiče, kteří na sebe berou úlohu jednat v zájmu dítěte. Nemusím asi zdůrazňovat, že ve skutečnosti intuitivně sledují hlavně své vlastní zájmy.

Proč chodí děti do školy?

…A proto, když si položíme otázku – cui bono? – v čí prospěch dítě chodí do školy?, jaká bude odpověď? Zajímavé je, že zatímco většina “běžných” učitelů, ale i rodičů, bude přesvědčivě tvrdit, že kvůli sobě, děti většinou řeknou, že je to ve prospěch zachovaní dodržování stanovených povinností. Protože prostě musí, jak jim bylo opakovaně vštěpováno. Objektivní pohled na situaci pak nabízí soubor výhradně praktických příčin, kdy jde často už jen o to, kam dítě takříkajíc “uklidit,” aby dospělí mohli jít do práce.

Na své si příjdou také společnosti, tedy zaměstnavatelé, kterým vyšší nabídka lidské práce vyhovuje, protože si pak mohou snáze pořádat výběrová řízení. Vyšší nabídka než poptávka pak také samozřejmě působí negativně na cenu práce.

Také stát by vlivem toho, že by nám zůstával řekněme každý druhý rodič se svými dětmi doma, zdánlivě ztrácel. Kleslo by HDP a pravděpodobně i vybrané daně, zatímco by dost možná vznikla větší skupina rodiču, kterým by stát nejspíš něco přispíval na živobytí. Ačkoli je pravda, že by nám teoreticky vyrostla generace mnohem vyrovnanějších lidí, kteří by pravděpodobně vlivem volnosti a svobody vzdělání častěji nacházeli to, pro co mají skutečně talent a nebyli by naopak nuceni v rámci norem vkládat přílišnou pozornost věcem, které jim nejdou. Mohlo by to tedy v dlouhodobém měřítku přinést naopak výhody.

Bohužel, tato rozhodnutí jsou politicky neschůdná, protože politik volený na 4 roky nemůže jednat v dlouhodobém zájmu státu, pakliže by to z krátkodobého hlediska bylo v rozporu se zájmy velkého množství voličů. Paradoxně pak strategické politické rozhodování, které přináší dlouhodobé a extrémně důležité výhody, znamená politickou sebevraždu, pokud tyto výhody většinová společnost nechápe. V každém případě jsme si snad vysvětlili, že dítě je bohužel v pozadí skutečných zájmů, pro které chodí do školy.

Neberte mne za slovo

Pro úplnost musím samozřejmě dodat, že určitý prospěch z toho pro dítě samozřejmě plyne také. Ano, skutečně je pravdou, že děti ve školách získají mnoho znalostí a určité vzdělání. Nicméně je pro školy stále těžší konkurovat moderním technologiím a internetu, kde si děti snadno dohledají o řadě problematik mnohem rozsáhlejší a aktuálnější informace.

Vyvstává nám zde otázka, zda by náhodou skupinka dětí bez použití donucovacích prostředků, přísných osnov, norem, kontrol a dalších z mnoha součástek námi známého vzdělávacího systému nedosáhla lepších výsledků. Nezapomněli jsme trochu na to, že se dítě přirozeně rodí na svět s obrovskou touhou vše zkoumat, učit se a neustále vášnivě hltat vše nové? Děti přirozeně přitahují nové podněty a samy se učí obrovské množství věcí, zdařile napodobují činnosti dospělých a rády se nechávají vést svými vzory. Samotný kontakt se vzděláním a dobře přístupná nabídka by možná jejich potřeby pokryly lépe, než “škola povinností.”

♡

Škola hrou

Nebudu používat otřepané klišé, že prostě nevím, co je “lepší škola pro všechny.” Nebudu alibisticky říkat, že to prostě neví nikdo. Pojďme zahodit strachy z neúspěchu, které nás tak důkladně učí systém známkování a upozorňování na chyby. Pokud se bavíme o lepší škole, je to rozhodně škola, kde se upozorňuje na to, co dítě udělalo správně. Je to škola, kde se rozvíjejí přednosti, kde učitelé nehledají chyby a neopravují, ale kde působí spíše jako pomocníci či průvodci, řeknemě jako vedoucí, kteří opatrně a nenápadně, ale velmi sofistikovaně, vedou děti k tomu, aby rozvíjely své talenty, učily se nové věci, společně komunikovaly o problémech a hledaly řešení.

Lepší škola by měla sledovat zájmy dětí na prvním místě. Dokonce bych řekl, že by měla fungovat jako obhájce dětí, který jejich zájmy chrání proti jiným zájmovým skupinám. Také věřím, že v lepší škole si děti nenosí domácí úkoly domů, ale naopak si z domova nosí otázky a úkoly, kterými se pak ve škole zabývají. Lepší škola by také měla znamenat více kontaktu s rodiči. Systém, kde rodiče nemají čas na vlastní děti, je přežitkem, který by měl postupně vymizet. Děti by měly s rodiči zůstávat častěji a ve škole trávit méně času, než zde tráví nyní. Lépe řečeno, měly by si tento čas samy ve spolupráci s učiteli a rodiči řídit a organizovat podle sebe, stejně jako většinu toho, co se chtějí učit, kromě základních znalostí – čtení, psaní, základy matematiky, apod.

Ekonomické pozadí problematiky školství v budoucnosti

Technologický pokrok již v tomto desetiletí způsobí, že bude stále složitější udržet systém 8hodinové pracovní směny 5 dní v týdnu. Již nyní lze vysledovat určité signály, že se množství pracovních míst v zásadě udržuje uměle. Určitá část se postupně přesune do služeb, ale ani zde nelze pracovní pozice nafukovat neomezeně a jednou s velkou pravděpodobností dojdeme do bodu, kdy bude všem jasné, že je potřeba najít způsob, jak plošně přerozdělit technologické bohatství, které nyní generuje především hrstka nejbohatších korporací a technologických gigantů. Řeč je zejména o násobně větší produktivitě pracovních linek a jednotek, které vyprodukují stále více, a to při stále menším množství lidské práce. Škálovatelnost moderních technologií je často obrovská a nejsme tak daleko představě, že nás pokrok dovede do stavu, kdy dokážeme pokrýt celosvětovou potřebu určitého produtu či služby doslova bez jediného zaměstnance.

Bavíme se zde o potřebě přepracovat samotné základy ekonomiky tak, abychom si svůj svět nezahltili odpadem, který bude chrlen ve snaze udržovat neudržitelné. Nyní ekonomika funguje v podstatě na principu růstu HDP za doprovodu plánované inflace. Dokud to tak bude, bude třeba vyrábět stále více, jen proto, abychom se mohli mít alespoň stále stejně. To je ale dlouhodobě neudržitelný model, jak si již také mnozí ekonomové, učitelé, ale i obyčejní redaktoři uvědomují. Nejsem si jistý, jestli je někdo z nás doopravdy schopen předpovědět, jak dlouho ještě potrvá, než se ekonomický systém zhroutí, resp. než bude vystřídán za novější model.

Dokud k tomu nedojde a nevyřeší se otázka společného užitku z nových technologií se všemi ekonomickými, politickými i sociálními důsledky, nelze očekávat ani zavedení školního systému na způsob lepší školy stojící na principech, jak je zde autor tohoto skromného textu nastínil a navrhl.

Závěr

Nezapomeňte určitě napsat svůj názor do komentářů pod článkem nebo v diskuzi na našem Facebooku (pod odkazem na tento článek). Jak by měla vypadat taková lepší škola pro všechny podle vás?

♡