V nouzi poznáš přítele: Nyní máme šanci přijít s něčím novým

koronavirus, covid-19, bouře, krize, cesty, blesky

Jsem ten poslední, kdo by chtěl zlehčovat současnou situaci ohledně koronaviru. Velmi se mi příčí a striktně odmítám vydávat články, které by začínaly titulkem ve smyslu „proč je koronavirus dobrý pro Bitcoin.” Takové novinářské výkřiky dle mého názoru hovoří o ztrátě soudnosti a také základní slušnosti vůči těm, kteří onemocněli, kterým někdo onemocněl, či dokonce zemřel. Na druhou stranu bych rád odlišil tento typ určité nestoudnosti od optimismu a snahy hledat na všem něco dobrého, což je naopak žádoucí.

V nouzi poznáš (ne)přítele

Již naši rodiče a prarodiče nás učili, že vše špatné je pro něco dobré. Podle mě tento druh pravd patří k těm nejlepším věcem, které nám starší generace předávají a které stojí za to předat dál. Není to jen o slovech samotných, ale také o tom, mít cit pro tu pravou chvíli, kdy se ten či onen výrok hodí, a kdy naopak ne. Samotná interpretace je tedy jen polovina tohoto učení. Osobně mám dojem, že právě nyní jsme teprve vstoupili do fáze, kdy už má cenu začít hledat v této situaci to dobré.

Měli jsme příležitost zažít, jaké to je, když se národ semkne. Měli jsme zároveň příležitost zjistit, co se stane, když se na chvíli hodně součástek systému zastaví. Například školství. Současné školství je na tom tak špatně, že i krátkodobé zastavení je vlastně svým způsobem spásou. Ano, oponovat můžou lidé, kteří se nyní musí starat o děti a učit je. Ale pak se musím ptát – je tedy školní systém jen “skladištěm” pro děti, aby mohli oba rodiče pracovat? Lhali jsme tedy sami sobě i dětem, když jsme se celou dobu tvářili, že škola je tu primárně pro děti? Nebo už ani nelžeme, ale říkáme to rovnou, podobně jako když říkáme, že většina učiva je zbytečná a pro život nepoužitelná?

Advertisement

Nyní tedy máme šanci přijít s něčím novým. Udělat změnu k lepšímu. Můžeme zkrátit pracovní týden. Můžeme více rozšířit alternativní a domácí vzdělávání. Můžeme alespoň trochu odstranit byrokracii, přenést řadu věcí na internet, začít se sebevzdělávat a začít věci více řešit takříkajíc zdravým selským rozumem. V jistém smyslu ve skrytu duše každý z nás na takové zastavení systému tajně čekal. Jen jsme asi nečekali, že to příjde z této strany, ale s tím už nic nenaděláme.

Řekl jsem, že se národ semknul a je to pravda. Lidé nosí roušky, aby se vzájemně chránili před šířením nemoci. Nepanikaříme, naopak jsme poměrně velmi klidní a disciplinovaní a dokonce začínáme více než dřív myslet na ostatní. Je tu množství hrdinů, kteří začali v této těžké době pomáhat svým bližním, ať už jde o maminky, které šijí a rozdávají roušky, nebo výrobce alkoholu, kteří začali zdarma dodávat dezinfekční gel do dětských domovů či domovů důchodců a našlo by se mnoho dalších příkladů. Lidé se nezbláznili a nemáme v obchodech prázdné regály, jako například ve Špaňelsku i jinde ve světě.

Přestali jsme se smát!?!

Češi a Slováci mají spostu věcí společnou. Kromě společné totalitní minulosti je to také humor, který jistě hraje určitou roli v tom, že jsme právě takové období křivd a nadvlády dokázali přežít. Ukázalo se však, že koronavirus skutečně není jen nějaká blbost, kterou nás tu někdo straší. Také je poměrně malá pravděpodobnost, že by se jednalo o nějaké cílené vypuštění viru. Není proto možné začít na někoho ukazovat prstem, že za to může, jako ve většině jiných případů. Nemůžeme obvinit Čínu, že za to může, stejně jako nemůžeme obvinit Itálii. Nemůžeme se tomu tedy smát a v podstatě nemáme na co nadávat, každý se nyní snaží ochránit sebe, ochránit své blízké a pokud má možnost, tak pomoct také dašlím lidem.

Bohužel či bohudík, jako platí, že v nouzi poznáš přítele, tak poznáš také nepřítele. Jsou to ti, kteří se na této situaci pokoušejí rýžovat. Stydět by se měli šmejdi, kteří začali prodávat dezinfekce a roušky za desetinásobné ceny. Jsou mezi námi lidé, kteří tyto věci dokonce cíleně za tímto účelem skoupili, čímž zabránili, aby se dostaly k dalším lidem, kteří je potřebují. Také jsem zaznamenal případy, kdy lidé odmítají či nechtějí nosit roušky a snaží se k něčemu takovému nahlodat i ostatní. Tito lidé, ať už z nevědomosti, hlouposti nebo čirého sobectví, ohrožují zdraví ostatních lidí a nejhorší je, když se tyto své názory snaží šířit v médiích. V situaci, kdy jde o životy lidí a kdy dodržování těchto bezpečnostních hygienických zásad bude mít nepochybně vliv na to, kolik lidí se nakazí a kolik jich umře, tak osobně považuju za akt nepřátelství, když někdo začne veřejně nabádat lidi, aby např. nenosili roušku. Ano, opravdu zde na nošení roušek nejsme zvyklí, stejně jako nejsme zvyklí na globální pandemii…

Ale každý jsme v trochu jiné fázi myšlení a každý na současnou situaci nemusí být připraven, proto nechci nikoho soudit. Jsou například děti, které ve školách trpí jen proto, že se po nich chce něco, na co ještě nejsou vývojově připravené a jednoduše řečeno ještě pro ně není pravý čas.

Obecně jsem proto velmi hrdý na své spoluobčany a věřím, že se z toho společně dokážeme dostat. Nyní není chvíle na vzájemné války ve jménu toho či onoho náboženství, politického přesvědčení či rasy a barvy. Využijme tuto nelehkou chvíli k tomu, že na ní najdeme něco dobrého. Zkuste sami udělat něco dobrého pro druhé. Nebo alespoň vnímejte a pamatujte, jak se situace dokáže rychle změnit, když jde o život nás a našich blízkých. Uvidíte, co je doopravdy důležité.

Závěr

Stejně jako je rozdíl mezi hledáním profitu na smrtící epidemii a snahou, hledat na všem něco dobrého, je také rozdíl mezi zlehčujícím hloupým smíchem a humorem, který nám pomáhá přežít horší chvíle v životě. A to je právě ten určitý selský rozum, na který bych rád poukázal. Vše se nedá vyšíst z tabulek a pouček. Víte, vše se nedá naučit nazpaměť a odříkat u tabule. Nechci současnou situaci zlehčovat, ani šířit paniku. Chci zachovat klid, použít maximum dostupných opatření k ochraně a ve zbylém čase sledovat a fandit tomu, do jaké míry se podaří z této nelehké situace vytěžit něco dobrého pro pozitivní celospolečenské a systémové změny. A tento článek vznikl vlastně proto, abych vás poprosil o totéž.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Comment moderation is enabled. Your comment may take some time to appear.