Začalo to jako ochrana zdraví, přešlo to v mocenskou hru, nesmí to skončit jako totalita!

btc, bitcoin, peníze, astronaut, Anthony Pompliano, lidé, cenzura

Následující článek je kousnutím do kyselého jablka a dlouho jsem se bránil tomu, toto téma otevřít v rubrice Bohatství na hodlerském webu. Nicméně k bohatství patří svoboda, jinak je k ničemu a my jsme se dostali do situace, kdy už dle mého názoru nelze mlčet.

Strach z koronaviru

Tohoto téma jsem se nechtěl dotýkat a stále jsem věřil, že to nakonec dobře dopadne, covid ustoupí a lidé se vrátí do svých životů silnější, poučení ze svých chyb a obohacení o nové zkušenosti. Chci tomu věřit i nadále, ale uvědomil jsem si, že bych nebyl fér sám vůči sobě, ale i vůči čtenářům, kterých není nějak moc, ale zaslouží si, abych šel příkladem a napsal zde svobodně svůj názor.

Žijeme v době, kdy byl strach prostřednictvím médii šířen dá se říct v bezprecedentní míře. A nechci to zlehčovat, koronavirus byla skutečná pandemie, skutečně se prudce šířila po celém světě a byla v určitém procentu případů smrtelná. Jak možná víte, sám jsem se k ní již jednou vyjádřil v roce 2020, když jsem na kryptomagazínu.cz napsal:

Zjištění, že jednou musíme umřít, není důvodem poplivat život, ale naopak žít lépe, s menším strachem a větší pozorností na to, co tu po nás zůstane. Budou naše děti jednou vzpomínat na to, jak jsme odmítali nosit roušky, jak jsme se zdráhali omezit a uskromnit, přestože jsme věděli, že kvůli tomu s matematickou jistotou někdo umře?

Upřímně, myslím si to stále. Roušky ve školách jsem viděl velmi nerad a radši bych děti viděl využívat nástroje moderní technologie a tu mnohými tolik nenáviděnou domácí výuku jsem vnímal jako naprosto unikátní příležitost rozhýbat nejvíc zkostnatělou instituci všech dob – školství. Nicméně, ochrana před vzájemným poprskáním v přecpaných autobusech, obchodech a na dalších podobných místech mi připadala jako logicky velmi důležitá v situaci, kdy jsme čelili epidemii úplně nové nemoci, která zabíjela lidi.

To chci zdůraznit pro případ, že by někdo nabyl dojmu, že chci zlehčovat covid a význam opatření na ochranu zdraví, nebo snad někoho odrazovat od svého vlastního rozhodnutí, se experimentálně očkovat. Ale pojďme si celou situaci připomenout hezky od začátku.

Rekapitulace společenské reakce na koronavirus u nás

Z normálu nás vytrhla zpráva, že se z Číny začal šířit nebezpečný vir. Doslechli jsme se o zmizení prvních lidí, kteří o něm kdy mluvili, a poté se po nich slehla zem. Zaznamenali jsme uzavření některých částí Číny a první případy tzv. covid-19 také u nás. Pochopitelně nám zatrnulo a instinktivně jsme se v první fázi semknuli. Psal se březen 2020 a trhy zažily covidový krach.

Všichni pamatujeme vzorné chování lidí, kteří nečekali na to, až tehdejší vláda rozjede miliardové zakázky a předražený materiál přiveze z Číny (jedna z řady kauz). Roušky jsme si začali šít sami a v rámci solidarity si je rozdávat. Lidé se uklidnili, začali být více pokorní a všichni jsme cítili, že se skutečně děje něco vážného. Stáli jsme proti nové hrozbě a společně byli připraveni bok po boku čelit koronaviru.

Ano, přiznávám, že prvotní klid byl zřejmě částečně dán i tím, že jsme si z toho trochu “kákli” a jak víme, po celém světě lidé vykoupili z obchodů toaletní papír.

Netrvalo to dlouho a objevily se první případy hyenizmu. Překupníci začali prodávat mnohonásobně předražené dezinfekce, respirátory a jiné vybavení. Pro někoho to byla příležitost se obohatit. Pro Babišovu vládu zase příležitost, jak zarazit nůž do zad všem, kteří společně věřili, že to všechno společné snažení nebylo marné.

Přišlo tzv. promořování. Ačkoli nic nenasvědčovalo tomu, že je nejhorší za náma, přikročilo se ke zrušení většiny nebo všech opatření s tím, že se přirozeně promoříme a bude to. Odměnou lidí za nejlepší zvládnutí první vlny, jaké jsme si mohli představit, bylo sdělení, že jsme „best” a všechno zrušíme, protože to vlastně nemá smysl, nemoc se tím porazit nedá a bylo to marné.

Na podzim následovala druhá vlna, která nás zastihla ještě odpočívající někde u vody na vlně babího léta. Byli jsme ukolébáni klidným prožitím předchozích měsíců a naočkováni ideou, že ekonomický dopad veškerých opatřní je mnohem horší, než dopady koronaviru na zdraví a životy lidí. Začala nefalšovaná vlna společenského boje proti opatřením a hysterie z roušek. Nedivím se, vláda zradila ty, kteří tyto věci sami od sebe dělali a pomáhali si navzájem během první vlny, čímž přesně pro takový průběh vytvořila podmínky.

Zatímco se na sociálních sítích šířila ohromující až hmatatelná vlna nenávisti, odporu k jakýmkoli opatřením, vzájemného osočování a neuvěřitelného hnusu, koronavirus se tiše vkradl mezi nás a začal se až nečekaně rychle šířit. Koncem roku 2020 si už lidé tolik za podporu opatření nenadávali, každý už alespoň z doslechu znal někoho, kdo prodělal vážný průběh, mnohým někdo zemřel. Lidi však příliš spokojení s prací vlády nebyli, její povinná omezení a příkazy se příliš často měnily a leckdy nedávaly smysl, nebo byly vyloženě hloupé.

Postupně si politici stále častěji povolovali uzdu a začalo se jim možná líbit, jak lidé krásně poslouchají jejich příkazy. A co víc, vzpomínáte, že na sociálních sítích a youtube se nesmělo použít slovo koronavirus nebo coivid? Pamatujete si, jak se stále dokola hovořilo o nepohodlných názorech jako o dezinformacích? Vzpomínáte si, že se řada těchto věcí následně ukázala jako pravda? Povinné očkování byl hoax, covid pas poplašná zpráva a neuvěřitelný slogan „tady vám dáme tečku” měl znamenat, že máte po problémech a covid na vás nemůže.

Zatímco vláda svými neustálými změnami udržovala lidi v nejistotě, cenzura pokročila i mimo platformy a začala reálně bránit společenské diskuzi o řešení naší situace. Z konspirační teorie o povinném očkování se stala vládní agenda číslo jedna a kdokoli byl proti, byl mediálně dehonestován a jeho názor zlehčen. Lidé se pomalu začali bát i jiné věci, než byl původně jen covid. Najednou se začalo hovořit o možnosti tvrdých postihů, pokutách, vyhazovech z práce a dokonce už i diskriminace určité skupiny obyvatel u nás přestala být nepředstavitelná. Když máte dobré úmysly, vše je dovoleno.

Co bude dál?

Pokud bychom měli jako společnost dojít k tomu, že budeme plošně očkovat své děti proti nemoci, která je neohrožuje (zdravé děti covid nijak neohrožuje), a měli bychom to udělat kvůli tomu, abychom zabránili šíření viru, abychom chránili sebe, kvůli vlastním strachům, tak si nezasloužíme tady být.

Tohle není můj citát, ale dovolil jsem si ocitovat Karla Janečka, který byl sám za svou kritiku, resp. varování před možností povinného očkování u dětí mediálně dehonestován. Já bych tuto jeho větu vytesal do kamene, protože tohle je skutečně něco, na co je třeba upozornit a co nesmíme dopustit, ať už za to máme být jakkoli dehonestováni my sami.

Lékaři, vojáci a policisté měli být povinně vakcinováni a až po bouřlivém odporu a velké vlně kritiky to vláda zrušila. Nová konpirační teorie, kterou vyslovil jeden z našich policistů, je, že to mělo být proto, aby následně tyto složky donutily udělat totéž nás všechny i naše děti. Abychom si experimentální vakcínu, na kterou vláda dělá reklamu z peněz daňových poplatníků, píchali povinně několikrát do roka, ačkoli víme, že bohužel moc nefuguje. Nebrání nakažení, šíření a v příliš mnoha případech ani úmrtí. A naopak příliš nevíme a mnohdy neřešíme, jaké může mít kontraindikace a dlouhodobé nežádoucí účinky. Dnes tedy konspirace, ale zítra?

Stejně tak zažíváme ohromující vyhrocení politické situace. Společnost se začíná bránit proti určitým krokům naší nové vlády, která nepokračuje ve šlépjejích té předchozí, ale ještě ji v mnohém překonává v negativním slova smyslu. Dočkali jsme se návrhu zákona, který chce dát neuvěřitelnou moc do rukou hrstky politiků. Zákona, který vás prý může kdykoli na základě smsky selektivně omezit na svobodě a máme ho prý chtít proto, že nám tu končí nouzový stav. Vláda si asi ve svém nekonečném zaslepení mocí nevšimla, že všechna ta dočasná omezující opatření se měla dělat právě kvůli určitému nouzovému stavu, proti epidemii.

Přešlo to od pandemie v určitou mocenskou hru. Někomu to až moc zachutnalo a když už nás “zachrálili”, proč rovnou nenastolit nějakou tu postcovidovou totalitku? No, vážně bych se nerad dočkal toho, že zde budeme jako naši předci stavět pomníky s poděkováním za osvobození a záchranu někomu, kdo nám předepíše domácí vězení, cenzuru a utrpení. A je úplně jedno, z jaké příjde strany, nebo na jakou stranu jdete vy. Svoboda je v zájmu nás všech.

 

1 thought on “Začalo to jako ochrana zdraví, přešlo to v mocenskou hru, nesmí to skončit jako totalita!

  1. Nejsem pravidelny ctenar, ale clanek me zaujal v RSS ctecce. Rozhodne velice pekne shrnuti poslednich dvou let. A za sebe s vami souhlasim, ve sve podstate s celym clankem. Diky.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.