George Floyd: Když zemře černý muž – Amerika přestala být úžasná, Donalde! Ale kdy vlastně?

George Floyd, osobnost, smrt, i can´t breathe

George Floyd. – Odpočinkové články nemusí být vždy příjemné. Někdy se téma přímo nabízí a nemusí se týkat zdaleka jen finančního bohatství. Dnes měl vyjít týdeník HODL, ale bude to jinak. Co takový lidský život, dá se jeho cena vyčíslit? A mění se nějak podle toho, zda nosíte do práce sako a kravatu, nebo montérky a tašku s nářadím? Smrt jako smrt, ale přesto – někdy je to jiné. Každý jednou zemře, ale to dnes nechme stranou, někdy totiž jedno úmrtí rozpoutá víc než jeden pohřeb a trochu těch slz…

George Floyd

Jsou lidé, kterých je škoda. Občas se stává, že někdo musí nejprve odejít, než si lidé uvědomili, o co přišli. Každá smrt je ztráta. Když ale zemře génius ve svém oboru – někdo, kdo se přesně narodil pro to, aby dělal velké věci a tvořil něco mistrovského – svět ztratí hodně. Jsou lidé, kteří se dočkají slávy až po smrti. Po některých za života neštěkne pes, ale když zemřou, najednou si svět zázračně vzpomene, vystaví pomníky, udělí posmrtné ceny či pojmenuje ulice. Zkrátka zapíše nešťastníka do dějin až ve chvíli, kdy z toho již nebude mít žádnou radost. Může jít o spisovatele, umělce, vědce, nebo třeba státníka – jednoduše o někoho, kdo předběhl svou dobu.

Ačkoli nepatřil do žádné z výše uvedených kategorií, George Floyd se rovněž slávy nedočkal během života. Jeho konec byl však přesně takový, sláva ho totiž zastihla až posmrtně. Během života by dav v ulicích nikdy neskandoval jeho jméno. Nikdy by se nedočkal takové pozornosti a zájmu o svou osobu a o své zdraví, a to od úplně cizích lidí. Příběh dnešní osobnosti nebude lehké vyprávět. Jednak proto, že ho nikdo nezná a moc toho o něm nevíme a jednak proto, jak nepříjemné věci nám ukázal o naší společnosti. Jedno je jisté už teď – tuhle smrt si budeme pamatovat.

Advertisement

Smrt, kterou si budeme pamatovat

Příběh, který se podobal mnoha obyčejným životům v USA. Narodilo se dítě a mělo jinou barvu, než někteří jeho spolužáci ve škole. Bylo to tak proto, že předci našeho hrdiny pocházeli z Afriky. Život v nejskvělejší zemi na světě si však nevybrali ze své vůle. Byli uneseni ze svých domovů. Byla jim odepřena svoboda, ukraden život a jeden úžasný národ si z nich udělal otroky. Ponížil je na úroveň zvěře, nasadil pouta a odvlekl k životu v ponížení, bolesti a utrpení. Byl to stejný národ, který se stále tváří jako ten nejlepší, který má jako jediný nárok diktovat světu, jak má žít.

Přibližně polovina dospělých lidí ve Spojených státech měla alespoň jednoho blízkého příbuzného za mřížemi. Asi není překvapením, že národnost, která má v nedávné historii zapsanou bolest, ukradené životy, opakované znásilnění a otroctví, se se světem, do kterého byla vržena, nedokáže jen tak lehce srovnat. Vlastně je ohromným úspěchem už jen ta neskonalá přizpůsobivost lidí, s jakou se Afričané dokázali za pár desítek resp. několik jednotek set let přetransformovat na plnohodnotné obyvatele největších světových metropolí. To je skutečně pozoruhodné a došlo k tomu i přes rasismus a segregaci – což byly věci, se kterými se Afroameričané museli naučit žít.

Kromě toho, že měl George Floyd problémy se zákonem, vyrostl také v černošském ghetu Cuney Homes v Houstonu v Texasu. Na škole hrál basketbal a později rapoval. Jeho život se příliš nelišil od životů mnoha dalších lidí v USA. Když v roce 2020 během koronavirové pandemie přišel o práci, nikdo ho neoplakával, ani za něj neprotestoval. Dalo by se říct, že dokud žil, tak ho měla většina lidí u zadku, stejně jako mnoho jemu podobných. To se však mělo brzy změnit.

Slavný neslavný konec

25. května si budoucí bývalý policista Derek Chauvin, aniž by to věděl, naposledy oblékl policejní uniformu. Čert ví, co se mu ten den honilo hlavou, když se se svými kolegy jako vždy vydal do práce. My jen víme, co se stalo poté. Podezřelý byl černoch a přistihli ho, jak platí falešnou dvacetidolarovkou. Bylo to asi jen pár týdnů poté, co FED provedl možná nejprudší tištění peněz v historii a zatímco mnoho Američanů zůstalo během koronavirové krize doma bez práce, často i bez peněz, nalil do bank a finančních trhů biliony dolarů. Nikdy dříve centrální banky nežhavily své skutečné i pomyslné tiskárny na takové obrátky jako nyní.

Policista odvedl svůj job, a nic by se nestalo, kdyby mu v hlavě něco nepřeplo krátce po zajištění údajného padělatele, který možná jenom chtěl taky zkusit to, na co mají právo jen “velcí kluci”- tedy tisknout dolary. Tak či tak, toho osudového dne, někdy během doby, kdy Chauvin asi 9 minut s výrazem podivného uspokojení a samolibé nadřazenosti klečel podezřelému na krku, George Floyd zemřel. Stalo se tak za přihlížení protestujích, leč pasivně přihlížejících kolemjdoucích a několika dalších policistů, kteří měli to štěstí, že měli zrovna službu, a zároveň tak málo rozumu, že neviděli či nechtěli vidět, co se před jejich vlastními zraky odehrává.

Když se policejní patolog, pravděpodobně na příkaz vedení, pokusil zamést uškrcení otce pěti dětí do kouta, zřejmě již tušil, že to neklapne. Po takovém takřka desetimitovém klečení příslušníkem policie na krku spoutaného muže již budete těžko rodině, známým a milionům přihlížejících Američanů vysvětlovat, že za smrt černocha může špatný zdravotní stav v kombinaci s nějakou tou drogou. George Floyd byl zavražděn příslušníkem policie pro 20 dolarů a jeho smrt obrátila Ameriku vzhůru nohama.

Závěr

Dnes již všichni víme, co bylo dál. Tedy alespoň dosud. Zda se však něco změní, to si říci netroufám. V ulicích po celém světě je stále cítit pach smrti, a bude to tak i nadále, to víme jistě – to jediné. Lidstvo přežilo mnoho válek, mnoho epidemií, řadu velmi špatných období, teroru, nadvlády a strachu. Překonali jsme mor, hladomor i Hitlera a jsem si poměrně jistý, že přečkáme i koronavirus. Nic to však nemění na tom, že je také důležité, v jakém světě se poté ocitneme. – Co na nás vlastně čeká. A jakou má náš život cenu?, to je relativní. A může se to změnit lusknutím prstu, stejně jako se může tvář centra i toho největšího města v USA ze dne na den změnit z poklidné metropole na válečnou zónu.

Dodatek: George Floyd se stal obětí nepochopitelného policejního násilí. Jeho jméno nyní zná celý svět. Neměli bychom však zapomenout, že Floydův odkaz již není jen o zbytečné ztrátě, bez ohledu na barvu pleti, samozřejmě.  Myslím, že je o tom, abychom nepřehlíželi a nenechali si líbit nespravedlnost a potlačování svých práv. Abychom zároveň nepřihlíželi tomu, když je někdo v nesnázích. Abychom nezavírali oči a postavili se na obranu hodnot, které musíme zachovat. Tohle skutečně není jen o rasismu. Dokud bude společensky přijatelné a vůbec možné, použít násilí proti pokojně demonstrujícím lidem, kteří přišli vyjádřit svůj názor, tak žádná úžasná země neexistuje. A dokud bude někdo rabovat a rozbíjet cizí majetek, zatímco se kolem něj protestuje proti násilí, tak si ji možná ani nezasloužíme.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Comment moderation is enabled. Your comment may take some time to appear.