Nechtěl jsem image vážných pánů v obleku, vypadat sofistikovaně a důležitě: Investiční brambora (Rozhovor)

♡

V tomto rozhovoru na naše otázky odpověděl Richard Rumpel, český investiční influencer a youtuber z kanálu Investiční brambora. Jelikož se ve svých videích věnuje akciím a investování do akcií a akciových fondů, dozvíte se například to, proč je dobré část svého portfolia diverzifikovat a nedržet vše jen v kryptoměnách.

Zvažovali jsme, jestli poslední otázku zařadit či nikoli, protože je poměrně velmi konkrétní a zabíhá možná až do zbytečně velkých detailů. Nakonec jsme se rozhodli ji v rozhovoru ponechat, protože odpoveď na ni je zajímavá a do rozhovoru podle nás patří. Nicméně jsme Richarda požádali, jestli by souhlasil ještě s druhým dílem, kde by nám Investiční brambora nastínila samotné základy investování do akcií pro naprosté začátečníky.

Kytka: Ahoj, přiznám se, že tvá videa sám docela často sleduji a někdy se až divím, kde bereš neustálou inspiraci pro další díly. Je toho opravdu tolik, co by měl investor znát? 

Richard: Překvapivě nejsi jediný a diví se tomu spousta lidí. Když jsem začal točit, tak se mě lidé v okolí ptali, jestli budu mít nápady a že po dvaceti videích přece nelze přijít s ničím novým. Aktuálně mám přes 180 videí o celkové délce více než 45 hodin a témata a nápady mi rozhodně nedocházejí.

Téma peněz, finančního plánování, investování a finanční nezávislosti je natolik hluboké a má tolik různých aspektů, že je prakticky nevyčerpatelné. Bohužel v naší společnosti je velice malé povědomí o tom, co všechno to zahrnuje a i proto si spousta lidí myslí, že je to plytké téma, kde po 20 videích není o čem mluvit.

A kde beru inspiraci? Poslouchám hodně investičních podcastů, hlavně zahraničních a čtu hodně knížek a investičních článků. Vždycky mě v nich zaujme nějaká statistika, nebo myšlenka, které se chytnu a dále ji rozvinu, nebo ji podám svým vlastním způsobem.

Co se potřebných znalostí týče, tak je to jednoduché: mějte finanční rezervu pro nemilá životní překvapení. Žijte pod svými příjmy. Snažte se utrácet za to, co je pro vás důležité a na zbytku šetřete. Přebytek pravidelně a dlouhodobě investujte do široce diverzifikovaného portfolia. Přičemž globální akciové ETF, které obsahuje tisíce akciových firem ze všech odvětví podnikání a celého světa je jedna z takových diverzifikovaných investic. Kdyby se toho lidé drželi, byli by na tom finančně mnohem lépe – už jenom finanční rezerva je obrovská pomoc a většina lidí ji nemá. No a pak lze jít u každého jednotlivého bodu takřka do nekonečné hloubky. Je jen na každém, kolik toho chce, nebo potřebuje vědět.

Kytka: Když jsem tě požádal o rozhovor, naznačil jsi, že kryptoměny nejsou tvůj šálek kávy. Zastáváš podobnou pozici jako třeba legendární investor Warren Buffett, který v tom nevidí hodnotu, protože Bitcoin podobně jako třeba zlato nic nevytváří?

Richard: Je to tak. Nedržím žádné krypto ani zlato. Snažil jsem se kryptu porozumět, ale nikdy nepřeskočila jiskra. Nadšenec by mohl říct, že tomu nerozumím a je to nejspíše pravda z toho pohledu, že nerozumím tomu, proč bych ho měl držet a v čem spočívá jeho hodnota. Pro mě žádnou nemá a nevidím v tom užitek. Náš finanční systém je nedokonalý a existuje obrovský prostor ke zlepšení. Ale Bitcoin a jiné kryptoměny mi stále vycházejí hůře. Jejich hlavní výhoda, absence regulace a nezávislost na systému, je v podstatě i jejich největší nevýhoda – není žádná ochrana spotřebitelů a nejsou uživatelsky příjemné. Zapomenuté heslo je konec. Podvody a krádeže jsou naprosto běžné. Nesvádím to na kryptoměny – za podvody jsou zodpovědní lidé. Avšak díky absenci regulace jsou pro podvody bohužel vhodným nástrojem.

Ale ještě k té hodnotě. Například u akcií plyne hodnota ze současné hodnoty firmy a očekávaných budoucích zisků. Firma má nějaký majetek: pozemky, budovy, stroje na výrobu, nebo třeba patentovaný software, know-how, tajný recept a tak dále. Už to samo o sobě má nějakou hodnotu a dá se prodat. A firmy tento kapitál využívají k tomu, aby vyráběly zboží a poskytovaly služby, za které je někdo ochotný zaplatit a tím firmy vydělávají a dále bohatnou. A já, jako jejich částečný majitel, jako akcionář, bohatnu s nimi. Podobné je to u nemovitostí, nebo u dluhopisů.

Ale u komodit, měn a kryptoměn to takhle nefunguje. Tyto spekulace nevytvářejí žádné peněžní toky a jejich hodnota je taková, kolik mi za ní nabídne někdo jiný. Můžu na tom nepochybně vydělat, když se mi krypto podaří později prodat násobně dráž. Ale v takovém případě sázím jen na to, že najdu člověka, který mi to bude ochotný zaplatit. A riskuju, že já budu ten poslední, od kterého už nikdo nebude chtít dráže koupit. Že mi zůstane černý Petr.

Kytka: Co tě přivedlo k tomu, že točíš videa o investování a vydáváš je na YouTube? A proč zrovna brambora? 

Richard: Bylo k tomu několik důvodů. Za prvé: myšlenky finanční nezávislosti a pasivního investování mě velice nadchly a potřeboval jsem své objevy nějak ventilovat Nejsem ten typ člověka, který by to cpal své rodině a kamarádům, takže videa mi přišla jako nejlepší způsob. Podívá se na ně ten, koho to bude opravdu zajímat.

Zároveň se jednalo o témata, o kterých se v České republice moc nemluví. O investování nikdo moc neví a když už, tak se knížky a články zabývají aktivním investováním, čili vybíráním jednotlivých akciových titulů, či sektorů. Ať už dlouhodobě, či na krátkodobé obchodování. Pasivní investování u nás ještě před třemi roky nebylo žádné téma. Jediný kdo se tím tehdy v online prostoru vážně zabýval byl blog Rozbité prasátko.

A proč YouTube? Vždycky mě fascinoval a překvapil v tom, co všechno se na něm dá najít za užitečné věci a kvalitní obsah, a jak lidé mohou své znalosti a koníčky zpeněžit a předat své znalosti dále. Při založení vlastního kanálu hrálo roli i to, že si tím možná jednoho dne budu přivydělávat, nebo se tím dokonce živit. Což byla jen malá naděje, která se nakonec po třech letech práce proměnila ve skutečnost a od letošního roku (2023) se Investiční bramboře věnuji naplno.

A proč brambora? Hodně lidí, kteří mluví o penězích a investování chtějí vypadat strašně sofistikovaně a důležitě. Vážní pánové v obleku. Nic proti nim, ale já tuhle image nechtěl a vydal jsem se přesně opačnou stranou. Brambora má zlehčovat a pobavit. A odlišit mě od ostatních. Nic hlubšího za tím není. Prostě jen taková sranda.

Kytka: Pojďme se podívat na akcie, tedy to, čemu se pravidelně věnuješ ve svých videích. Teď, když cena BTC roste, možná by se krypto investoři mohli začít poohlížet po akciích, aby si výhodně rozložili své portfolio do větší šíře. Doporučil bys to? A pokud ano, na co si dát pozor? V čem se vlastně akcie liší oproti třeba Bitcoinu, který si hodleři koupí na burze a převedou na co nejdelší dobu do vlastní digitální peněženky? 

Richard: Bitcoinovým hodlerům bych určitě doporučil diverzifikovat. Diverzifikace je obecně dobrý nápad pro každého, kdo drží velkou část majetku v jedné jediné investici. Diverzifikace je pojistka proti nejisté budoucnosti. Dopředu nevíme, co se všechno se může stát a čím více různých investic držíme, tím lepší jsou naše šance, že o majetek v případě nepříznivého vývoje přijdeme. Vybrat alespoň část zisků a investovat do jiných aktiv podle mě zvýší šance na dlouhodobý úspěch. A jeden z nejlepších a nejjednodušších způsobů jak investovat, je pasivní investování do globálních akciových ETF.

Při pasivním investování kopírujeme průměrný výnos akciového trhu. Ten jde dlouhodobě nahoru s technologickým pokrokem a tím, jak lidé díky své vynalézavosti a podnikavosti neustále zlepšují efektivitu výroby a poskytování služeb. Díky tomu všemu firmy vydělávají více a více. Dnes je na světě mnohem více efektivnějších a ziskovějších firem, než před dvaceti lety a za dalších dvacet let jich bude ještě víc. Zachytit tento růst a vydělat na tom je velice jednoduché, protože existují produkty, které toto velice levně dělají.

♡

Mám tím namysli právě ETF. Což je v podstatě jen fond, jen obálka, skrze kterou můžeme držet hromadu akcií. Koupí jediné akcie ETF můžu vlastnit malý podíl v tisících akciových firmách po celém světě a to velice jednoduše a levně. Vlastnit globální akciové ETF je vlastně sázka na to, že i v budoucnu budou chtít lidé podnikat a vydělat a jiní lidi budou chtít nakupovat jejich zboží a služby. Nedovedu si představit svět, kde by tomu tak nebylo.

Přičemž u pasivního investování stačí jen pravidelně, třeba každý měsíc, nakupovat globální ETF a nic dalšího neřešit. Není třeba čekat na správnou příležitost, studovat vývoj ekonomiky, vybírat jednotlivé akcie, či sektory – nic takového. ETF se samo obměňuje. Staré upadající akciové firmy vypadnou a nové prosperující do něj přicházejí. A my vždy vlastníme všechny budoucí vítěze. S takovým široce diverzifikovaným ETF máme jistotu, že budeme mít budoucí Microsofty, Amazony, Apply a Facebooky.

A na co si dát pozor? Na úzce zaměřené ETF. Mezi mladými lidmi jsou populární investice do technologických firem, ETF na index Nasdaq100 a IPO. Teď frčí AI, robotizace a tak dále. Problém je, že právě kryptoměny s technologickými akciemi velice korelují. Jejich vývoj je podobný. Což není z hlediska diverzifikace dobré. Chceme investice, které se chovají jinak, ne podobně.

Kytka: Takovým nejjednodušším způsobem nebo cestou k investování do akcií jsou fondy. Tím nejznámějším je asi S&P 500, což je americký akciový fond. Existují ale i evropské či celosvětové fondy. Mohl bys stručně popsat, v čem se od sebe investování do místních či zahraničních akcií a fondů liší a jaké jsou rozdíly z hlediska poplatků a daní, když investor zvolí třeba právě americké fondy, případně jestli se to nějak liší podle toho, přes jakou platformu investuje? Jestli bude na určité téma málo prostoru, můžeš zmínit nějaké své video, kde se tomu věnuješ více dopodrobna.

Richard: Já bych to upřesnil. S&P 500 je index. Je to měřítko vývoje pětiset největších akciových firem v USA a často se používá ke zhodnocení toho, jak se vyvíjí akciový trh ve Spojených státech. Do indexu samotného se nedá investovat. Existují však fondy a ETF, které tento index sledují, čili nakupují a prodávají akcie podle toho, jak jsou zastoupené v indexu. Jsou velice populární, protože dlouhodobě přinášejí vyšší návratnost, než spousta aktivních fondů, které se snaží vybírat jen ty nejlepší akcie. A to i díky velice nízkým poplatkům, které jsou u ETF ve srovnání s aktivními fondy často desetinové.

Existují podobné indexy, které sledují největší Evropské akciové firmy a jsou tedy měřítkem vývoje Evropských akciových trhů. Například STTOXX Europe 600 nebo MSCI Europe. A podobné indexy najdeme i pro východní Evropu, Asii a další části světa. Říkáme jim tržní indexy, protože sledují vývoj celého trhu – ne jen jednoho odvětví, jako například technologické akcie. Pro většinu těchto indexů najdeme i ETF, které je sledují.

Osobně nejsem fanda kouskování. Nač mít deset různých ETF na deset různých zemí či regionů, nebo dokonce odvětví podnikání, když můžu mít jedno globální a vlastnit všechno v jednom? V globálním ETF vlastním jak americké akcie z S&P 500 nebo z Nasdaq100, tak z Evropy a Asie. S globální ETF je to sázka na celý svět. Nemusím řešit a hádat, které zemi, nebo které oblasti, nebo kterému odvětví se bude do budoucna dařit. Prostě je vlastním všechny. Když se bude do budoucna dařit Americkým akciím více než těm Evropským, tak vydělám. Když se bude naopak dařit více Asijským akciím, tak taky vydělám. Když se bude dařit technologickým akcií, tak je v ETF taky mám a vydělám.

Mimochodem investování do technologií je dost přeceňované. Pokud je nějaká technologie užitečná, tak z jejich přínosu budou těžit všechny firmy. Například, nemuseli jsme investovat do internetových firem, abychom na něm vydělali. Z internetu a výhod které přináší, těží dneska úplně všechny firmy na světě a mají díky němu lepší prodeje a nižší náklady. Podobné to může být i u blockchainu. Pokud je opravdu užitečný, vydělají na něm nakonec zprostředkovaně úplně všichni. Ne jenom ti, kteří do něj budou investovat. Podobné to bude s AI – jestli bude opravdu přínosné, vydělají všichni, ne jen AI firmy. A tak dále. Ale zpět k ETF.

U ETF je třeba dát si pozor na jejich domicil. Čili místo, kde ETF sídlí. Pozor – neplést si s tím, jaké akcie ETF vlastní! ETF může mít sídlo v Evropě a držet americké akcie, stejně tak ETF s domicilem v Americe může držet evropské akcie. Evropské ETF mají v názvu často zkratku UCITS, což je regulace EU, kterou musí fondy splňovat, aby se mohly v Evropě obchodovat. U většiny brokerů najdete pouze UCITS ETF, čili jen ty s domicilem v Evropě. Americké ETF často UCITS regulaci nesplňují a tak se u nás nemůžou ani obchodovat.

Dá se to obejít a existují brokeři, kteří je nabízí, ale nedoporučoval bych to.

Za prvé může u ETF s americkým domicilem docházet ke dvojímu zdanění dividend z jiných zemí. Spousta zemí si bere zadržovací daň z dividend. Daň si vezme jak země, ze které firma pochází, tak Amerika, ve které ETF sídlí. To se u UCITS ETF neděje a zadržovací daň se platí jen jednou. A za druhé platí dědická daň pro nerezidenty USA. Pokud vlastníte americké akcie, ať už napřímo, nebo skrze ETF s domicilem v USA a plánujete majetek odkázat, tak USA si může z dědictví ukrojit až 40 %. Pokud však americké akcie vlastníte skrze UCITS ETF, dědické dani pro nerezidenty se vyhnete. Evropské UCITS ETF jsou tedy z různých daňových hledisk optimálnější.

Mezi americkými ETF je sice větší výběr a mají často i nižší poplatky a existují delší dobu a spravují větší majetek, ale rozdíly nejsou oproti těm Evropským nijak zásadní. Více o rozdílech mezi americkými a evropskými ETF mluvím v tomto videu:

Úplně jednoduše: držte se raději ETF, které mají v názvu UCITS a těm ostatním se raději vyhněte. U většiny brokerů stejně jiná než UCITS ETF nenajdete.

Pokud čtenáře pasivní investování do globálních akciových zaujalo a chtějí o tom vědět více, budu moc rád, když mě navštíví na mém youtubovém kanálu Investiční brambora.

♡