
Každé čtyři roky bitcoinová komunita oslavuje půlení. Jen několik hodin nás aktuálně dělí od nejočekávanější pravidelné změny týkající se největší kryptoměny světa – Bitcoinu (BTC). Halving nastane za necelých 7 hodin a mezitím vám přinášíme 5 zajímavostí o této důležité události.
Obsah článku:
Cena bitcoinu se od prvního halvingu zvýšila o více než 650 000 %
Historická data poskytují určité poznatky: Rok po 28. listopadu 2012, což je den prvního půlení Bitcoinu, se jeho cena vyšplhala z 11 USD na tehdejší rekordní maximum 1 240 USD. Podobně po druhém halvingu v červenci 2016 cena BTC vzrostla z přibližně 650 USD na nové historické maximum 20 000 USD v prosinci 2017.
Podobný trend pokračoval také po třetím půlení, které nastalo v květnu 2020. Cena bitcoinu poté vzrostla z přibližně 8 8000 USD na 69 000 USD dosažených v listopadu 2021.
Celková návratnost Bitcoinu od prvního halvingu činí ohromujících 650 000 %.
Halving testuje ekonomickou odolnost těžařů
Každé poloviční snížení odměn snižuje příjem, který těžaři získávají za ověřování transakcí, čímž se ziskovost stává náročnější, zejména pro ty, kteří mají vyšší provozní náklady. Tato situace nutí těžaře buď přejít na účinnější technologii, nebo ukončit provoz.
Růst provozních nákladů vytlačil menší hráče z trhu a potenciálně zvýšil centralizaci sítě. Stoupající trend průměrných nákladu na vytěžení jednoho bitcoinu ukazuje následující graf (modrá).
Snížení počtu nově vznikajících bitcoinů může být spekulativní
Historický cenový vývoj Bitcoinu v době před a během halvingu ukazuje na jeden opakující se scénář, byť se konkrétní načasování a rozsah cenových pohybů může lišit. Cena hlavní kryptoměny má tendeci růst před půlením, přičemž v době okolo samotného halvingu dochází ke korekcím.
Teorie, která má za cíl vysvětlit zvýšení ceny Bitcoinu po halvingu, je založena na nabídkovém šoku. Každý den po půlení se vytěží jen polovina bitcoinů, což krátkodobě vede k nepodstatné odchylce, ale dlouhodobě výrazně snižuje nabídku. Trh a spekulanti tuto skutečnost začnou promítat do ceny již dlouho před půlením a během halvingu naopak vybírají zisky.
Například během šesti měsíců před půlením v roce 2020 se cena Bitcoinu zvýšila o více než 40 %. Největší kryptoměna rostla z přibližně 7 000 USD v listopadu 2019 na přibližně 10 000 USD v květnu 2020. Pak nastala hluboká korekce, kterou tehdy ještě výrazně prohloubila panika na trzích spojená se začátkem pandemie Covid-19.
Poslední půlení bitcoinu nastane v příštím století
Díky procesu půlení má Bitcoin maximální množství jednotek, na hodnotě 21 milionů BTC, a tím i konečný termín pro vytěžení posledního bitcoinu. Předpokládá se, že tento konečný bitcoin bude vytěžen kolem roku 2140.
Po posledním půlení už těžaři nebudou dostávat blokové odměny v nových BTC, ale budou se spoléhat pouze na transakční poplatky. Dnes většina prognostiků předpokládá, že tou dobou bude Bitcoin mnohem dražší, on-chain transakce nákladnější a většina běžné každodenní aktivity bude probíhat v rámci nějaké formy platební vrstvy, jako je Lightning Network.
Alternativní možností by bylo nalezení škálovacího řešení, které by umožnilo astronomický nárůst počtu on-chain transakcí za minutu na úroveń každodenní potřeby k platbám po celém světě. Poplatky by byly velmi nízké a těžaři by vydělávali díky obrovskému množství transakcí.
Za halvingem stojí relativně jednoduchá matematika
Kód bitcoinu je navržen tak, aby generoval blok každých 10 minut. Vzhledem k tomu, že k půlení dochází každých 210 000 bloků (nikoli po určitém čase nebo datu), může následující základní výpočet poskytnout předběžný odhad:
210 000 bloků * 10 minut/blok = 2 100 000 minut.
Když toto číslo vydělíme počtem minut za rok, získáme hodnotu v letech:
2 100 000 minut/(365 dní v roce * 24 hodin denně * 60 minut za hodinu) = přibližně čtyři roky.
Myšlenka se primárně soustředí na odměnu za blok, což je množství čerstvě vyrobených BTC, které těžaři získávají za úspěšné ověření transakcí a přidání nového bloku do blockchainu.
Tato bloková odměna byla původně stanovena na 50 BTC v designu Bitcoinu a pravidelně se automaticky každé čtyři roky snižuje na polovinu. V roce 2012 klesla na 25, v roce 2016 na 12,5, v roce 2018 na 6,25 a letos na 3,125. Čas půlení pak odpovídal blokům s pořadovým číslem 210 000, 420 000, 630 000, resp. 840 000.
Mechanismus půlení Bitcoinu má významné důsledky. Zavádí vestavěný nedostatek postupným snižováním tempa, kterým nové bitcoiny vstupují do oběhu. Potenciál Bitcoinu jako úložiště bohatství je navíc podpořen jeho omezenou nabídkou a předvídatelnou povahou.
Pokud bude trend pokračovat, vyschne zásoba Bitcoinu (BTC) na kryptoburzách za 9 měsíců, uvádí Bybit