Co je CBDC a jaký je rozdíl oproti běžným kryptoaktivům

Digitální měny centrálních bank (CBDC) nepovažujeme za kryptoměny v tradičním slova smyslu. O jejich vydání usiluje celá řada centrálních bank v čele s Čínskou lidovou bankou (PBoC). Dále třeba Bank of Canada, Bank of England, Bank of Japan, ECB, Sveriges Riksbank či Swiss National Bank. Zde si ukážeme, o co se jedná.

Kryptoaktiva vs. CBDC – rozdíly

Na stránkách Evropského parlamentu byla zveřejněna studie „Krypto-aktiva: klíčový vývoj, regulační obavy a reakce,” která mimo jiné poukazuje na nutnost rozlišovat mezi CBDC a kryptoaktivy. Studie uvádí, že centrální banky začaly uvažovat o CBDC z důvodu poklesu využívání hotovosti.

Kromě toho pak digitální měny centrálních bank umožní sledovatelnost transakcí a zapojení standardů AML / CFT proti praní špinavých peněz. To jsou hlavní důvody, proč se o ně centrální banky zajímají. Naproti tomu digitální aktiva, jako je Bitcoin, tedy řekněme “kryptoměny v tradičním slova smyslu”, často slouží jako určitý únik ze systému, jak o tom nedávno hovořil např. Robert Kiyosaki. To primárně nemusí znamenat obcházení zákonů, ale spíše obavu z toho, že systém jak je nastavený selže, obavu z hyperinflace, z nepřiměřené moci bankovních systému nad našimi financemi, z útoků na svobodu, atd.

Samotná studie pak uvádí tyto 3 rozdíly: „Krypto-aktiva jsou soukromá aktiva, CBDC mají svrchovanou povahu. Za druhé, emise kryptoaktiv závisí na použití DLT nebo podobné technologie [blockchain], emise CBDC není podmíněna používáním žádné konkrétní technologie. Za třetí, kryptoměny postrádají status legálních měn, opak by byl pravdou pro CBDC.“

Centralizace a decentralizace

Jedním z mnoha dalších rozdílů je, že kryptoměny usilují o decentralizaci, což je jeden z fundamentálních principů, na kterých stojí, zatímco CBDC jsou pochopitelně přísně centralizované v rukou instituce, která je vydává.

Inflace a deflace

Všechny kryptoměny sice nemají jasně omezené množství mincí, ale řada z nich včetně samotného Bitcoinu ano. Naproti tomu digitální měny centrálních bank se v zásadě příliš neliší od běžných korun, eur či dolarů. Z toho plyne také fakt, že zatímco Bitcoin, jehož mincí nikdy nebude více než 21 milionů, si řada lidí kupuje coby investici do budoucna, u fiat měn lze dlouhodobě s téměř 100% jistotou očekávat pokles hodnoty.

Potřeba ústřední autority

Bitcoin byl vytvořen jako elektronický platební nástroj, který nepotřebuje žádnou ústřední třetí stranu, která by ručila za správnost transakcí. Digitální aktiva tedy nepotřebují žádnou banku – prostředníka – a fungují díky důvěryhodnosti samotného kódu, samotné distribuované účetní knihy. Nejčastěji jde o blockchain, ale jsou i jiné typy DLT.

Nekonečné možnosti využití

V neposlední řadě platí, že zatímco CBDC jsou navrženy jen jako jiná forma běžných bankovních měn, kryptoměny mají mnoho rozličných způsobů využití. 2. největší kryptoměna Ethereum, ale i mnohé další blockchainy 2. a 3. generace umožňují prostřednictvím inteligentních smluv vyrábět decentralizované aplikace a mnoho dalších věcí. Existuje nepřeberné množství rozličných možností využití kryptoměn a mnohé z nich teprve budou objeveny. Paleta možností sahá od decentralizovaných financí, přes platební systémy, platformy, herní průmysl, sledování dodavatelského řetězce, internet věcí, decentralizovaný internet, sdílení výpočetního výkonu a prostoru, atd.

Závěr

Měli bychom jasně rozlišovat mezi tradičními kryptoměnami / kryptoaktivy a mezi CBDC. Podobně jako většina stablecoinů, tedy digitálních měn podložených nejčastěji USD, také digitální měny centrálních bank jsou v zásadě jinou formou běžných fiat měn. Banky reagují na digitalizaci a hledají cesty, jak ještě účinněji sledovat lidi a každou jednu transakci. Kryptoměny jsou ze své podstaty něčím úplně jiným a prakticky se tak CBDC spíše přiživují na módní vlně kryptoměn, než že by s nimi měly mnoho společného.