Nejhlasitějším příběhem kryptosvěta posledních dní je jednoznačně těžba Bitcoinu, resp. její zákazy, omezení a zásahy. Po údajném a nikdy nedokázaném praní peněz pomocí kryptoměn tu máme další “obžalobu” digitálních měn a svobodných decentralizovaných peněz, jako je Bitcoin. Politickým tématem se stává otázka ekologie těžby kryptoměn.
Minulý týden se hlavní kryptozprávy věnovaly Muskovu zásahu do trhu a kryptoměnové komunity. Šéf Tesly rozvířil debatu o ekologii těžby a jejích dopadech na životní prostředí 13. května, když na svém Twitteru oznámil, že Tesla přestane přijímat Bitcoin k platbám, dokud „těžba přejde na udržitelnější energii.“
Jak už je ve světě zpolitizovaných témat zvykem, problémy a témata se zdánlivě vynoří a najednou je o nich slyšet všude. Nyní je takovým tématem udržitelnost a ekologie těžby Bitcoinu. Nicméně jde o součást širšího okruhu s názvem klimatické změny, chcete-li klimatická krize. Lze čekat, že tato otázka jen tak nevyšumí, ale stane se dlouhodobě důležitým bodem pro masovou akceptaci kryptoměn a jejich celospolečenské přijetí.
Jak asi víte, nový prezident USA Joe Biden má svůj plán a hodlá učinit z boje proti klimatické krizi jeden z hlavních bodů, které bude americká vláda řešit. Jedno z jeho nových nařízení prohlašuje “klimatickou krizi” za „stěžejní prvek americké zahraniční politiky a národní bezpečnosti.”
Těžba Bitcoinu tak nyní stojí před důležitou vývou, aby prokázala, že může jít ruku v ruce s využíváním obnovitelných zdrojů a splňovat různé požadavky ekologie a udržitelnosti.
Írán s okamžitou platností zakazuje těžbu Bitcoinu. Uvádí, že jeho města trpí výpadky proudu a nedostatkem elektřiny, přičemž vinu připisuje právě těžbě Bitcoinu. Zákaz bude platit do 22. září, přičemž má jít o opatření na horké léto, kdy je v zemi největší spotřeba energie. Íránská vláda navíc tvrdí, že 85 % těžby Bitcoinu v Íránu se provádí nelegálně, zatímco jen málo těžebních farem má potřebnou licenci. Přesto je zákaz zřejmě namířen i proti subjektům, které se těžby účastní legálně.
Íránské hlavní město Teherán a několik dalších velkých měst čelilo v posledních několika měsících opakovaným výpadkům elektřiny. Úředníci z toho viní nedostatek zemního plynu, dlouhodobé sucho, které zneklidňovalo vodní elektrárny v zemi, a stále více těžbu Bitcoinu. Jak teploty v zemi rostou, byla spotřeba energie v posledních týdnech tak vysoká, že některá zdravotnická zařízení údajně čelila problémům s udržením v provozu svých chladírenských skladů pro vakcíny Covid-19.
Jak dále uvádí CNBC, místní centrální banka zakazuje obchodování s kryptoměnami těženými v zahraničí, ale podle Íránců žijících v zemi je lze na černém trhu najít. Podle analytické firmy blockchain Elliptic se v Íránu mezi lednem a dubnem tohoto roku uskutečnilo přibližně 4,5 % veškeré těžby BTC. Tím se země řadí mezi top 10 zemí s největší koncentrací těžby Bitcoinu celosvětově. Čína se umístila na prvním místě s téměř 70 %.
Nejnovější hrozby čínské vlády, jež jsou namířené proti těžařům kryptoměn ve čínském regionu Vnitřního Mongolska, se jeví jako ukázka děsivých praktik a možností režimu, který neváhá zneužít svou moc proti vlastnímu obyvatelstvu.
Omezení energeticky náročné těžby kryptoměn je součástí čínských plánů, jak se do roku 2060 stát uhlíkově neutrálními. V regionu Vnitřního Mongolska nyní došlo k tvrobě nových sankcí pro ty, kteří by byli přistiženi při nezákonné činnosti. Kromě odebrání podnikatelských licencí jde právě o zařazení dotyčných na černou listinu, což by jim zabránilo v získávání půjček nebo v používání dopravního systému…
Nejlidnatější země na světě ukazuje, že začíná testovat tresty sociálního vyloučení, které mohou začít u některých finančních služeb a povolení používat dopravní prostředky. Na začátku 3. tisíciletí vidíme na jedné straně přicházet stále více moderních technologií a na straně druhé vidíme, jak vlády utužují státní moc na úkor lidí. Mezitím lidstvo dohánějí některé hříchy z minulosti, jako je konec konců i celá otázka ekologie a ničení přírody.
Bitcoin nyní stojí před úkolem prokázat, že se těžba spoléhá na obnovitelné zdroje a je v souladu s ekologickými požadavky.
Pozor: kryptoměny jsou spojeny s rizikem finanční ztráty.
Kytka je zakladatel českého hodlerského webu. Od března 2019 do března 2026 působil jako šéfradaktor Kryptohodlera a navázal tak na své dřívější zkušenosti z Kryptomagazínu.
Zajímá ho dění kolem Bitcoinu a digitálních aktiv, finanční trhy, technologie, politika a legislativa. Věnuje se analýzám (včetně on-chain dat), trendům v odvětví, přijetí kryptoměn, osvětě v online bezpečnosti a vlivu nových technologií na správu bohatství. Je také autorem konceptu odpočinkových článků.
Kytka na konci března 2026 odchází z Hodlera a nemá tak vliv na jeho pozdější obsah.
Podle analytické platformy Santiment začaly… Číst více
Index sentimentu na kryptoměnovém trhu… Číst více
Zakladatel sítě Tron, Justin Sun,… Číst více
Napětí kolem Hormuzského průlivu začíná… Číst více
Polská kryptoměnová scéna prochází hlubokým… Číst více
Systém petrodolaru, tedy globální uspořádání,… Číst více
Leave a Comment